28 C 32/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný nesplnil povinnost uhradit dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v rámci svého podání ze dne [datum]. Žalovaného vyzval soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 32/2022-13, aby se ve lhůtě do 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud současně žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené době nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dále byl žalovaný tímto usnesením vyzván taktéž k vyjádření se k zasílané žalobě. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, a to dne [datum]. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě ani ohledně eventuálního postupu soudu ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř.. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly také všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 2 000 Kč a žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum] společně se sjednaným úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 650,88 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 2 650,88 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného výpisy z databází dlužníků a výpisy z účtu žalovaného a jeho výplatnicemi (prokázáno výpisem z databáze, platebním výkazem žalovaného a výpisem z účtu žalovaného). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum], a to převodem na účet žalovaného (prokázáno potvrzením o platbě). Žalovaný doposud žalobkyni z titulu předmětné smlouvy o úvěru neuhradil ničeho, a to přes opakované výzvy žalobkyně (prokázáno výzvami k úhradě dluhu, včetně předžalobní upomínky). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit sjednané úroky a poplatek za poskytnutí úvěru, a to do [datum]. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a úvěr ve sjednané lhůtě nesplatil, pročež se dne [datum] ocitl v prodlení. Žalobkyně má tedy vedle nesplacené jistiny, sjednaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, nárok též na úrok z prodlení v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se podle § 1968 o. z. do prodlení, jak bylo uvedeno. Žalobkyně má tedy podle § 1970 o. z. nárok také na úroky z prodlení, jejichž výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od [datum] do zaplacení. 7. Žalobkyně tedy svůj nárok prokázala co do důvodu i výše, zatímco žalovaný zůstal zcela procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni poskytnuté peníze vrátil. Soud proto žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 242,88 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.