28 C 334/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za elektřinu, kterou žalovaná odebírala v odběrném místně na adrese [adresa], a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované dvě faktury, znějící celkem na částku 8 886 Kč, žalovaná na ně však uhradila pouze částku 4 500 Kč. Zbylou částku žalovaná neuhradila a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně kromě neuhrazené části faktur za odběr elektřiny uplatňuje též nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě odebírala žalovaná elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa]. Dle faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] měla žalovaná za elektřinu zaplatit částku 7 800 Kč a dle faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] měla žalovaná za elektřinu zaplatit částku 1 086 Kč. Žalovaná do dnešního dne na faktury uhradila pouze částku 4 500 Kč a to i přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce plynu ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v níž se žalovaná zavázala platit cenu za odebranou elektřinu. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila a dne [datum] se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 občanského zákoníku právo požadovat taktéž úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh něčeho uhradila. 5. Lhůtu k plnění soud žalované určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující částku 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzvu a žalobu) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh byl v této věci podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní).