40 C 517/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobce z titulu dluhu z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem ze dne 27. 6. 2020. Žalovaná je členka bytového družstva vlastníků domu [obec a číslo], [ulice a číslo] – [číslo] a je nájemkyní družstevního bytu o velikosti 3 + 1 s příslušenstvím, který se nachází v 10. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], v ulici [ulice]. Žalovaná je povinna platit žalobci úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu včetně fondu oprav vždy do 15. dne běžného měsíce. Žalovaná si svoji povinnost platit náklady spojené s užíváním bytu neplní, respektive pouze z části a nahodile. Od prosince 2020 do září 2021 zaplatila žalovaná dne 4. 1. 2021 částku 14 600 Kč, dne 1. 4. 2021 částku 7 100 Kč a dne 30. 7. 2021 částku 14 000 Kč. Celkový dluh žalované ke dni podání žaloby dne 10. 11. 2021 činil 72 787,76 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2021. Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalobce, který se k jednání dne 27. 1. 2022 dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Soud věc právně posoudil dle § 2079 a § 2161 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 710 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 787,76 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za každý ze 3,5 úkonu uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal důvod pro stanovení lhůty delší. O místě plnění náhrady nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.