57 C 19/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované dne poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být uhrazen do [datum]. Žalovaná poskytnutou částku úvěru neuhradila. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] jako jistiny, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně zpět žalobu o částku [částka] představující kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru. Usnesením ze dne 17.5.2022 č.j. 57 C 19/2022-19 bylo dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí řízení zastaveno. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o úvěru z [datum], potvrzení o platbě, formulář, smlouva o postoupení pohledávek z [datum], výzvy k úhradě) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením: 4. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též„ zákon“), na základě níž byla žalované vyplacena částka [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná byla v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně tedy byl povinen dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Předloženými listinnými doklady není prokázáno, že takové šetření bylo provedeno a že tak právní předchůdce žalobkyně dostál povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení. Žalobkyně byla proto před jednáním soudem vyzvána k doplnění svých skutkových tvrzení o označení důkazů k této skutečnosti, v uvedeném směru žalobu nedoplnila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání dne [datum], nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání jejího žalobního tvrzení, že před uzavřením smlouvy splnila svou zákonnou povinnost zjistit úvěruschopnost žalované. 6. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 7. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES (dále též„ Směrnice“) v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 uvádí, že v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru je vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele zmoci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 Směrnice, a nikoliv podle § 87 zákona. 9. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené články Směrnice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou účastníky jako absolutně neplatnou. Plnění poskytnuté žalované proto posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. [příjmení] [částka] byla žalované poskytnuta bez právního důvodu. Žalobkyně potvrzením o platbě prokázala, že tato částka byla žalované vyplacena. Soud proto včetně zákonného úroku z prodlení v této části žalobě vyhověl, žalobě bylo vyhověno i v částce [částka] na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. 10. Soud dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit částku [částka] jako doplatek soudního poplatku, neboť ve věci nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka], soudní poplatek činí dle položky 4 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků [částka]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 200 Kč za každý ze [anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].