7 C 131/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela spotřebitelský úvěr dne [datum] ve výši 2 000 Kč s původní splatností dne [datum]. Žalovaný využil práva k prodloužení splatnosti, čehož splatnost úvěru nastala dne [datum]. Úvěr měl být vrácen společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po upomínkách k úhradě. Za upomínky byla žalovanému účtována náhrada nákladu ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Žalované byla v souladu se smlouvou rovněž účtována částka 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení. Žalobkyně dále požadovala v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 600 Kč. 2. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s výzvou k vyjádření, na kterou žalovaný nereagoval a k nařízenému jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a bylo tedy jednáno v nepřítomnosti obou účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím webových stránek, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč na běžný účet č. [bankovní účet], z něhož byla žalovaným odeslána potvrzující platba ve výši 1 Kč, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč splatit žalobkyni nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí Smlouvy byly předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru. Pro případ prodlení se splacením úvěru si strany v čl. 7 a 7.3 Smlouvy sjednaly dvě smluvní pokuty ve výši 2 x 15 % z dlužné jistiny úvěru. V čl. 7 Smlouvy si pak strany pro případ prodlení sjednaly poplatek za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek za druhou upomínku ve výši 650 Kč a poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 500 Kč, celkem 2 600 Kč (zjištěno z [anonymizována dvě slova] – smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z fotokopie občanského průkazu žalovaného – scan OP klienta, z [anonymizována dvě slova] – předsmluvní informace a z potvrzení banky o platbě ve výši 1 Kč ze dne [datum] a [datum]). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve stanovené lhůtě žalobkyni nevrátila, žalobkyně jí proto naúčtovala smluvní pokutu ve výši 600 Kč – 30 % z dlužné jistiny úvěru a opakovaně jej upomínala k zaplacení dluhu (zjištěno z upomínky k úhradě dluhu ze dne [datum], z poslední upomínky před předáním na vymáhání ze dne [datum] včetně podacího lístku). Před poskytnutím úvěru žalobkyň náležitě zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného a na základě nich řádně posoudila jeho úvěruschopnost (zjištěno z scóringové karty, výpisu z centrální evidence exekucí výplatní pásky žalovaného za období [anonymizováno], [číslo]). 5. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla distančně uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve stanovené lhůtě do [datum] v souladu s ust. § 2399 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila a dostala se do prodlení podle ust. § 1968 o. z., když nesplatila poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, a žalobkyně ji proto byla v souladu se Smlouvou, jakož i podle ust. § 2048 o. z. oprávněna naúčtovat smluvní pokutu ve výši 30 % dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 2395 o. z. nárok na zaplacení dlužné částky 2 000 Kč a 2 136 Kč a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 600 Kč podle ust. § 2048 o. z. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč byly žalované účtovány v souladu se Smlouvou. 10. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek za žalobu.