16 C 135/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč, úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 143,16 Kč a související smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěryschopnost žalovaného. Splatnost úvěru spolu s úrokem a poplatkem za jeho poskytnutí nastala dne [datum]. Žalovaný však sjednané částky úvěru v celkové výši 13 143,16 Kč do sjednaného data splatnosti nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni podle čl. 4 [číslo] smlouvy o úvěru rovněž nárok na smluvní pokutu, kterou žalobkyně nárokuje v souladu s § 122 odst. 3 v celkové výši 1 350 Kč. Žalobkyně má dále nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od [datum] do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani k předžalobní výzvě žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 5. Z dokazování provedeného smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] úvěrovými podmínkami, sazebníkem, vysvětlení předsmluvních informací, kopiemi občanského a řidičského průkazu žalovaného, výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíce únor až květem 2022, výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB CZ, výpisem z registru platebních informací REPI, oznámením o provedení příkazu ze dne [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně dokladu odeslání, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] to postupem dle čl. 3 smlouvy, tj. na základě registrace žalovaného na webové stránce žalobkyně [webová adresa] a odsouhlasení smlouvy uložené v zabezpečené klientské sekci žalovaného zaslaným autorizačním kódem [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, sazebník a vysvětlení předsmluvních informací. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč bezhotovostním bankovním převodem a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 36 % ročně stanovený pevnou částkou 276,16 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 867 Kč splatit do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na účet úvěrovaného jednorázovou platbou v celkové výši 13 143,16 Kč (čl. 2 smlouvy). V čl. 8 úvěrových podmínek byla sjednána možnost a podmínky prodloužení splatnosti úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy prověřila stav a pohyby na účtu žalovaného za poslední 4 měsíce, včetně pravidelného měsíčního příjmu i [anonymizována dvě slova] (26 923 Kč a 7 000Kč, 34 094 Kč, 37 810 Kč), úvěrovou a platební historii k [datum] (3 ukončené úvěry, zbývající částka 0 Kč, s dosavadní průměrnou měsíční splátkou úvěru 8 147,49 Kč). Úvěr byl žalobkyní poskytnut dne [datum] převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] (rodné číslo žalovaného). Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ve sjednané lhůtě, jež uplynula dnem [datum], nesplatil. Podle odst. [číslo] smlouvy byla pro případ prodlení s úhradou dluhu sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. 7. Žaloba je důvodná. 8. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (odst. 3). 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.). Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, tato smlouva podléhá též režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., když žalobkyní provedené vyhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet - s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, nenavýšení jistiny o nepřiměřené poplatky a vysoké úroky, jakož i s ohledem na nízkou částku úvěru a prověření žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících - shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostřednictvím jeho bankovního účtu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem a poplatkem ve sjednané výši a způsobem dle ujednání smlouvy. Žalovaný porušil smlouvu a své závazky vůči žalobkyni řádně nesplnil, když nevrátil žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané době ani přes výzvu žalobkyně a poskytnutí lhůty k úhradě dluhu. Žalobkyni tak v souladu s § 2399 odst. 1 o. z., vznikl nárok na zaplacení dlužné částky úvěru a na úrok a poplatek ve sjednané výši a dále ve výši dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradil, a tedy neunesl v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3 a 4 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nák