16 C 196/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému v souladu s ujednáními smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet], a s ujednáními dodatku uzavřeného dne [datum], kterým došlo k navýšení limitu na částku 25 000. Při schvalování úvěru byla individuálně posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se sjednaným úrokem a se sjednanými poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Smlouva byla ukončena pro závažné porušení smluvních povinností ze strany žalovaného a žalovaný byl dne [datum] vyzván k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaný dluží žalobkyni jistinu poskytnutého kontokorentu částku odpovídající nepovolenému debetnímu zůstatku na sporožirovém účtu ve výši 25 221,30 Kč, dále na smluvním úroku ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] dluží částku 2 752,95 Kč, na zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 2 458,71 Kč, dále se žalobkyně domáhala smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani k předžalobní výzvě nezaplatil. 2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, tj. dnem [datum]. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Z dokazování provedeného smlouvou o kontokorentním úvěru na účet č. [bankovní účet] a dodatkem ke smlouvě, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně od [datum], ceníkem pro soukromou klientelu účinným od 1. 2.2028, výpisy z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za listopad, prosinec 2021, a leden až srpen 2022, výpisem poplatků za rok 2021 ze [datum], výzvou žalobkyně z [datum] včetně dodejky, předžalobními výzvou k úhradě dluhu z [datum] včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav věci nezbytný k rozhodnutí ve věci. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnutý úvěr, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku (kontokorent) na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] ve výši 10 000 Kč a dodatkem ze dne [datum] byl limit přečerpání navýšen na částku 25 000 Kč Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník. Smlouva uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného, jeho identita byla ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému [příjmení] zprávou na smluvené telefonní číslo, přičemž zadání autorizačního kódu nahrazuje podpis žalovaného. Žalobkyně před uzavřením smlouvy individuálně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr, porovnáním jeho příjmů a výdajů, výpočtem disponibilních zdrojů klienta, pověřením v dostupných externích a interních databázích zejm. bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Zkoumáním úvěryschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost bránící v poskytnutí úvěru, disponibilní zdroje žalovaného byly shledány pro poskytnutí kontokorentu v dané výši dostatečnými. Žalovaný se zavázal hradit úroky z vyčerpané části kontokorentu ve sjednané výši 18,90 % ročně, celý úvěr včetně úroků a dalších nákladů měl být splacen do 1 roku ode dne jeho čerpání tak, že žalovaný zajistí nejpozději v poslední den této lhůty vložení odpovídající částky na účet tak, aby zůstatek nebyl záporný. Úroky z úvěru jsou spláceny vždy v poslední den kalendářního měsíce. 6. Soud má z předložených bankovních výpisů za prokázané běžné užívání bankovního účtu č. [bankovní účet] i poskytnutých finančních prostředků ze sjednaného úvěru žalovaným, včetně využití sjednaného a čerpaného kontokorentu. Podle ujednání smlouvy ve spojení s podmínkami má žalobkyně v případě porušení smlouvy právo požadovat předčasné splacení kontokorentu v plné výši spolu s příslušenstvím. Takovým porušením smlouvy je např. prodlení s úhradou jakéhokoli závazku ze smlouvy. Jelikož žalovaný ani přes výzvy nehradil sjednané platby a na účtu vznikl nepovolený záporný zůstatek, žalobkyně vyuřila svého oprávnění ze smlouvy požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě svého dluhu. Ke dni zesplatnění činil nesplacený zůstatek kontokorentu částku 25 221,30 Kč, žalobkyni dále vznikl nárok na nesplacený smluvní úrok z úvěru ve sjednané výši a v souladu s § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O zaplacení dluhu byl žalovaný upomenut předžalobní výzvou. 7. Žaloba je důvodná. 8. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, smlouva o úvěru byla na straně žalovaného uzavřena v postavení spotřebitele a na straně žalobkyně v postavení podnikatele, proto tato smlouva podléhá též režimu zák. č. 257/2016 Sb. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., když žalobkyní provedené vyhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet - s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, nenavýšení jistiny o nepřiměřené poplatky a vysoké úroky, jakož i s ohledem na nízkou částku úvěru a prověření žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících - shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostřednictvím jeho bankovního účtu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané výši a způsobem dle ujednání smlouvy. Žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas neplnil, když nevrátil žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané době ani přes výzvu žalobkyně a poskytnutí lhůty k úhradě dluhu. Pro toto závažné porušení smluvních povinností dle ujednání čl. 3 3. smlouvy ve spojení s obchodními podmínkami vzniklo žalobkyni právo na zesplatnění úvěru a kontokorentu. Žalobkyni tak v souladu s § 2399 odst. 1 o. z., vznikl nárok na zaplacení dlužné částky z poskytnutého kontokorentu a dlužné částky z poskytnutého úvěrů a na úrok ve sjednané výši a dále ve výši dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradil, a tedy neunesl v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3. a 4. odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokáta u jednání. 10. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ode dne následujícího po splatnosti dlužných částek až do jejich úplného zaplacení. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 462 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 010 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §