38 C 183/2022-92 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 2. 2021 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena [právnická osoba] a.s., na kterou byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba] dne 25. 1. 2021 (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 21. 5. 2019 s žalovanou Smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo], (dále také„ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně řádně prověřil úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 130,80 Kč, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně. Účastníci měli dále sjednaný poplatek za pojištění varianty B ve výši 297 Kč měsíčně. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil v souladu s produktovými podmínkami k zesplatnění úvěru ke dni 14. 12. 2020. Žalovaná částka se tak sestává z jistiny ve výši 285 582,75 Kč, smluvního úroku, který byl kapitalizovaný ve výši 18 986,92 Kč, a z poplatků ve výši 1 782 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 154,03 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Usnesením ze dne 24. 2. 2023 č.j. 38 C 183/2022-64 bylo řízení částečně zastaveno co do příslušenství a to kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 154,03 Kč. 4. Ve věci se dne 21. 4. 2023 konalo ústní jednání, k němuž se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku. Soud tedy jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně se jednání účastnila, přičemž navrhla, aby bylo žalobě vyhověno s výjimkou částky 154,03 Kč, která byla žalobkyní vzata zpět. 5. Soud zjistil, že žalovaná je slovenskou občankou, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 6. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen nejprve [právnická osoba] a.s. dne 25. 1. 2021, na kterou byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021 (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021 včetně příloh, smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 25. 1. 2021, potvrzení úplaty ze dne 8. 2. 2021). Uvedené postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, a to oznámením zaslaným na adresu [adresa], Slovensko a na adresu v [příjmení] [jméno] 560, [PSČ] [ulice] Orešany, Slovensko (viz 2x vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2021, 2x oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2021, seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na [právnická osoba] ze dne 20. 4. 2021, přehled podacích čísel ze dne 4. 11. 2021, a ze dne 30. 3. 2021). 8. Dne 21. 5. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou Smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky, Ceník a Produktové podmínky (viz produktové podmínky pro osobní úvěry Raiffeisenbank, ceník produktů a služeb Raiffeisenbank, všeobecné obchodní podmínky). Na základě uzavřené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala finanční prostředky splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 130,80 Kč. Splatnost byla sjednána vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně (viz návrh smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] a její akceptace ze dne 21. 5. 2019). Žalovaná se při sjednání Smlouvy prokázala občanským průkazem (viz kopie občanského průkazu, certifikáty). Před uzavřením výše uvedené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované (viz CBL ze dne 15. 2. 2022, smlouva o poskytování bankovních a nebankovních služeb ze dne 12. 5. 2018, žádost o zřízení běžného účtu ze dne 8. 6. 2018). V řízení nebylo prokázáno, že by v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované byla zkoumána jeho příjmová či výdajová stránka. 9. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty na účet žalované vedeného u právního předchůdce žalobkyně ve výši 300 000 Kč. Z účtu žalované není zřejmý žádný pravidelný příjem žalované (viz mimořádný výpis z účtu [číslo]). Ze strany žalované byla uhrazena částka 31 087,91 Kč částečně započtená na jistinu v rozsahu 7 044,36 Kč a v rozsahu 24 043,55 Kč na příslušenství (viz výpis spotřebitelského úvěru). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupil ke zesplatnění dluhu ke dni 14. 12. 2020 (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 14. 12. 2020, dodejka ze dne 15. 12. 2020). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (viz 2x výzva k úhradě dluhu ze dne 8. 4. 2021, seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 8.4.2021). 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 12. Aktivní legitimace žalobce ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena. 13. Účastní uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele dle § 420 o. z., neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter Smlouvy se aplikuje rovněž zákon [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím Smlouvy o úvěru nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně prověřována úvěruschopnost žalované, neboť se v tomto rozsahu právní předchůdce žalobkyně plně spolehnul pouze na informace předložené žalovanou, a nijak blíže nezkoumal příjmovou ani výdajovou stránku žalované. Z výpisu z účtu žalované navíc není zřejmý žádný její pravidelný příjem. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené individuálně a řádně majetkový stav žalované nezkoumala. Prohlášení právního předchůdce žalobkyně pak soud nepovažuje za dostatečné, neboť je pouze v rovině tvrzení. S ohledem na výše uvedené žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně prověřování úvěruschopnosti a Smlouvu je nutné považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má však za prokázané, že žalovaná čerpala peněžní prostředky bez právního důvodu, a bezdůvodně se tak obohatila. Žalovaná uhradila na jistinu celkem částku 14 417,25 Kč. Po započtení částky v rozsahu 14 417,25 Kč, zbývající částka ve výši 285 582,75 Kč představuje v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně, které má žalovaná povinnost žalobkyni vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a zbývající částku představující příslušenství k úvěru ve výši 18 986,92 Kč a dlužných poplatků v souhrnné výši 1 782 Kč a v rozsahu příslušenství, tj. úroků z úvěru žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1968 a 1970 o. z. 14. O nákladech řízení účastníků (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná co do bezdůvodného obohacení ve výši 285 582,75 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně (ke dni vyhlášení rozsudku 53 382,45 Kč), a žalovaná byla úspěšná co do částky ve výši 1 782 Kč, a dále kapitalizovaných úroků ve výši 18 986,92 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 285 582,75 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku 71 111,90 Kč). Ke dni vyhlášení rozsudku činila zamítnutá část žaloby 91 880,82 Kč a vyhověno bylo co do části 338 965,2 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 78,67 %, úspěch žalované činí 21,33 %. Žalobkyně má tak právo na náhradu 57,34 % ná