39 C 148/2020-165 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 4. 2020 domáhala zaplacení částky 702 096,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 9. 2018 bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa]. Elektroměr byl přesto překontrolován bez zjištěných závad v zapojení, závada však byla zjištěna v zajištění neměřených částí ER, kde chybí krycí plechy před měniči MTP [číslo]. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s § 51 (3) zákona č. 458/2000 Sb. a § 9 (1) vyhlášky o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. Náhrada škody je fakturována za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018, jelikož v uvedeném období nebyla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny s žádným obchodníkem. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 702 096,87 Kč (567 520,27 Kč neoprávněný odběr, náklady na zjištění neoprávněného odběru 8 199 Kč, ekologická daň 4 526,08 Kč, DPH 121 851,52 Kč). Žalobkyní byla dne 10. 1. 2020 vystavena faktura [číslo] splatná 31. 1. 2020. Žalovaný ani po upomínkách ze strany žalobkyně dluh neuhradil. Žalobkyně dále také požaduje zákonný úrok z prodlení od 1. 2. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, neboť jsou skutková tvrzení v žalobě nedostatečná a uplatněný nárok je nepřezkoumatelný. Z žaloby jakkoli nevyplývá, z jakého důvodu přičítá žalobkyně neoprávněný odběr právě žalované. Žalovaná proto namítá nedostatek své pasivní legitimace. Dále není dle žalované v žalobě přesně specifikováno, o jakou formu neoprávněného odběru se jedná, když žalobkyně zmiňuje jen § 51 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., který obsahuje několik forem neoprávněného odběru. V tomto jsou žalobní tvrzení dle žalované nedostatečná a nelze tento nedostatek zhojit odkazem na přílohy žaloby. V žalobě žalobkyně tvrdí, že došlo ke kontrole elektroměru, a ten byl zapojen bez závad. Z žalobních tvrzení dle žalované není jasné, zda byl elektroměr nainstalován ve prospěch žalované, a zda je žalovaná za jeho stav odpovědná. Dále je v žalobě uvedeno, že závada byla zjištěna v zajištěných neměřených částí ER, kde chybí krycí plechy. Tato tvrzení považuje žalovaná za nepřezkoumatelná a žalované není zřejmé, co z těchto tvrzení má vyplývat. S odkazem na § 51 odst. 3 zákona č. 458/2020 Sb. a § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. žalovaná uvádí, že z žalobních tvrzení není jasné, že by neoprávněně elektřinu odebírala právě žalovaná a proto žalovaná není povinna nahradit vzniklou škodu. Dále žalobkyně v žalobě tvrdí, že množství neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru. Žalobní tvrzení přitom neobsahují žádné informace o tom, jako bylo množství skutečně odebrané elektřiny změřeno či zjištěno a jaké množství bylo odebráno. Žalobní tvrzení dle žalované ani řádně nezdůvodňují, proč je náhrada škody vyfakturována za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018. 3. Žalobkyně na vyjádření žalované reagovala tak, že od 17. 6. 2016 neevidovala od žalované nebo vybraného dodavatele žádost o uzavření smlouvy o distribuci a nebyla tak s účinností od 17. 6. 2016 pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny. Tímto dnem tedy byla další distribuce kvalifikována jako neoprávněná a vznikl žalobci nárok na náhradu škody. Dále žalobkyně uvedla, že elektřina byla řádně měřena elektroměrem [číslo] množství neoprávněně odebrané elektřiny je 159.932 kWh. Pasivní legitimace žalované je dle žalobkyně dána tím, že žalovaná byla vlastníkem objektu, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru. Žalobkyně se několikrát pokoušela zkontaktovat žalovanou za účelem zjištění skutečnosti mající vliv na neoprávněný odběr. Žalovaná však byla celou dobu nekontaktní a reagovala až na zaslanou žalobu odporem. 4. Žalobkyně byla na jednání poučena, aby doložila důkazy k pasivní legitimaci žalované – jak je s místem spojena, Stav elektroměru (tj. kolik bylo neoprávněně odebráno elektřiny), Prokázání proč je neoprávněný odběr od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018 (tj. dat začátku a ukončení neoprávněného odběru), jaký/jestli vůbec vliv měly chybějící krycí plechy před měniči na výpočet neoprávněně odebrané elektřiny. 5. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla: a) K neoprávněnému odběru – Od 17. 6. 2016 neevidoval žalobkyně od žalované nebo vybraného dodavatele žádost o uzavření smlouvy o distribuci, a s účinností od 17. 6. 2016 nebyla pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny, tudíž tímto dnem byla další distribuce kvalifikována jako neoprávněná. Žalobkyně účtovala za neoprávněný odběr u EAN [číslo] v počtu 159.932 kWh, a to až do 19. 9. 2018, neboť žalovaná uzavřela smlouvu o distribuci až dne 20. 9. 2018. Co se týče naměřeného počtu – měření bylo prováděno dálkově, k přerušení dodávky nedošlo z důvodu nepřístupnosti transformační stanice, která je vestavěna v hotelu. Zaměstnanci žalobkyně byly několikrát na místě a požadovali zpřístupnění transformační stanice, majitel hotelu je však nevpustil dovnitř. b) K pasivní legitimaci - Pasivní legitimace je dle žalobkyně dána tím, že žalovaná je majoritním vlastníkem objektu, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru a taktéž jediným vlastníkem trafostanice, ze které bylo napájeno odběrné místo. V rozvodně se nachází pouze jeden elektroměr, který má sloužit k měření elektřiny pro celou budovu. Ostatní spoluvlastníci neměli v době neoprávněného odběru uzavřenou žádnou smlouvu s žádným odběratelem elektřiny. Z prohlášení vlastníka je dle žalobkyně zřejmé, že bytové jednotky mají svůj podružný elektroměr, který dle žalobkyně slouží k vyúčtování spotřeby elektřiny pro danou bytovou jednotku. Žalovaná pak byla na základě prohlášení vlastníka pověřena prováděním činnosti správce domu a jako jediná disponovala přístupem do technického zázemí. Jelikož nebyl zjištěn žádný jiný škůdce, je povinností žalovaného tento odběr a vzniklou škodu uhradit. c) Vliv krycích plechů - Žalobkyně uvádí, že měření bylo prováděno dálkově, naměřená data byla průběžně zapracována a uchovávána v datové centrále žalobkyně, byla vyúčtována pouze spotřeba skutečně zaznamenaná měřícím zařízením a chybějící plechy nad měniči na vyúčtovanou elektřinu vliv nemají. 6. Žalovaná k vyjádření žalobkyně uvedla, že odmítá, že by v daném období odebírala elektřinu, činí sporným, že v objektu byla odebrána elektřina v daném množství, žalovaná toto není schopna prověřit a zatím nebyl předložen důkaz, ze kterého by dané bylo prokázáno. Žalovaná dále odmítla, že by zamezila vstup zaměstnancům žalobkyně a nějak bránila kontrole. Žalobkyně staví odpovědnost žalované na vlastnictví objektu, jak ale sama žalobkyně uvádí, žalovaná nebyla výlučným vlastníkem objektu, nýbrž jen vlastníkem některých jednotek v budově. Za takového stavu není možné uzavřít, že to byla právě žalovaná, kdo neoprávněně odebíral elektřinu. V budově vzniklo společenství vlastníků jednotek – Společenství vlastníků [adresa], které odpovídá za správu objektu. Žalovaná proto nadále tvrdí, že není pasivně legitimovaná. 7. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl pro nedostatek pasivní legitimace žalované. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku včasné odvolání. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozsudek soudu prvního stupně usnesením [číslo jednací] zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení, s odůvodněním, že nesdílí názor soudu prvého stupně o nedostatku pasivní legitimace žalované a vzhledem k tomu, že nebylo v řízení provedeno dokazování, je nutné toto provést, opětovně posoudit pasivní legitimaci žalované a posoudit, zda žalovaná je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny. 8. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu co o částky ve výši 35 315,62 Kč zpět s odůvodněním, že tato částka představuje ponížení o podíly spoluvlastníků bytových jednotek v odběrném místě s celkové původně žalované částky. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila. Řízení bylo částečně zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 10. Žalovaná je majoritním, nikoli výlučným vlastníkem jednotek v nemovitosti na adrese [adresa] (zjištěno z: nesporná tvrzení účastníků, výpis z KN k datu 17. 6. 2016 a 19. 9. 2018, prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 30. 11. 2019). 11. Žalovaná je výlučným vlastníkem trafostanice, ze které je napájeno odběrné místo [obec], [ulice a číslo], č. EAN [číslo] a to včetně technologií (zjištěno z: čestné prohlášení [jméno] [příjmení]). 12. Kontrolou odběrného místa se zjistilo, že elektroměr je dlouhodobě nepřístupný a uzamčený v rozvodně NN v areálu objektu. Elektroměr byl přesto překontrolován bez zjištěných závad v zapojení (zjištěno z: protokol o kontrole odběrného místa). 13. Žalovaná byla informována o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] – [obec], [ulice a číslo] dopisem ze dne 14. 10. 2019, k