39 C 35/2023-55 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 3.2.2023 domáhali přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu s odůvodněním, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], v části [územní celek], bytový dům, v kat. úz. [část obce] a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce [číslo] jakožto nájemce na straně jedné, a žalovaný, jakožto pronajímatel na straně druhé, uzavřeli dne 23. 5. 2014 nájemní smlouvu (dále jen jako„ smlouva“), jejímž předmětem je pronájem a užívání bytové jednotky [číslo] o velikosti 41 m2 s příslušenstvím, umístěné ve 4. patře domu [adresa], v ulici [ulice a číslo], v [obec] (dále jen jako„ byt“), který je výlučným vlastnictvím žalovaného. Nájem bytu byl ujednán na dobu neurčitou. Žalobce [číslo] uzavřel s žalobkyní [číslo] dne 13. 8. 2022 manželství, čímž došlo ke vzniku společného nájmu bytu ve smyslu ust. § 745 o. z. 2. Žalovaný nájem bytu vypověděl prostřednictvím své právní zástupkyně výpovědí z nájmu bytu doručenou žalobci [číslo] poštovní zásilkou dne 4. 1. 2023, která obsahovala přípis ze dne 23. 12. 2021 (správně mělo být uvedeno 2022), který byl právní zástupkyní žalovaného podepsán, jehož přílohou byl prostý nepodepsaný výtisk výpovědi z nájmu bytu, resp. emailu obsahujícího uvedenou výpověď, který právní zástupkyně žalovaného odeslala žalobci [číslo] emailem ze dne 4. 12. 2022 v elektronické nepodepsané formě (dále jen jako„ výpověď“). Ve výpovědi žalovaný uvádí, že nájem bytu vypovídá podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku z důvodu, že byt bude užívat společná zletilá dcera žalovaného a jeho manželky, slečna [jméno] [příjmení], s odůvodněním, že dcera se od rodičů odstěhovala již dříve, možnost samostatného bydlení by ráda zachovala, o dosavadní možnost bydlení však přišla a shání ubytování jiné, přičemž se žalovanému byt svojí kvalitou i výměrou jeví jako nejvhodnější jednotka pro bytové potřeby mladého člověka. 3. Žalobci dále namítají, že výpověď je neplatná, neboť nebyla žalobcům, resp. ani žalobci [číslo] doručena v písemné formě, nebyla podepsána a neobsahuje obligatorní náležitosti požadované zákonem. Žalobci uvádějí, že žalovaný nevyhotovil výpověď písemně, neboť právní zástupkyně žalovaného ani žalovaný výpověď nikdy nepodepsali, tj. žalobcům ani žádnému z nich nedoručili a nedali tak písemnou výpověď a do dispozice žádného z žalobců se do dnešního dne žádným způsobem nedostalo písemné vyhotovení výpovědi podepsané žalovaným či jeho zplnomocněnou zástupkyní. Žalobce [číslo] toliko obdržel poštovní zásilku dne 4. 1. 2023, která obsahovala přípis podepsaný právní zástupkyní žalovaného ze dne 23. 12. 2021 (správně mělo být uvedeno 2022), se sdělením, že si dovoluje zaslat listinné vyhotovení výpovědi z nájmu bytu, které měl žalobce [číslo] obdržet dne 4. 12. 2022 emailem. Přílohou tohoto přípisu byl prostý nepodepsaný výtisk výpovědi z nájmu bytu, resp. emailu obsahujícího uvedenou výpověď, který právní zástupkyně žalovaného odeslala žalobci [číslo] emailem ze dne 4. 12. 2022 v elektronické formě. Výpověď neobsahuje výpovědní dobu, když výpověď hovoří pouze o počátku běhu výpovědní doby, nikoliv však o její délce, trvání či uplynutí, tj. termínu či datu, kdy má nájem dle výpovědi skončit. Jinými slovy lze konstatovat, že žalobci [číslo] nebyla výpověď nikdy řádně doručena v písemné formě a žalobkyni [číslo] nebyla výpověď vůbec doručena. Žalobci jsou manželé, takže nedílnost a nerozlučnost manželů jakožto společných nájemců se projevuje mimo jiné tím, že výpověď musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena. 4. Žalobci dále uvedli, že výpověď je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Žalobci uvádějí, že skutečným důvodem výpovědi ze strany žalovaného je ta skutečnost, že žalobci se odmítli podrobit jednostrannému a fakticky protiprávnímu diktátu žalovaného směřujícímu ke zvýšení nájemného, přestože opakovaně uváděli, že nemají problém se zvýšením nájemného a jsou ochotni se na zvýšení nájemného také dohodnout, ale trvali na tom, že takové zvýšení musí být v souladu se smlouvou a právem. Žalobce [číslo] byl podobnému jednání, jako jsou žalobci vystaveni nyní, nucen čelit již v roce 2017, kdy mu bylo vyhrožováno výpovědí nájmu, neboť nesouhlasil s navýšením nájemného způsobem, kdy žalovaný, resp. správcovská společnost žalovaného, postupovali tak, že vložili do domovních poštovních schránek oznámení, že se nájemné zvyšuje, aniž by takové oznámení mělo potřebné formální náležitosti, a aniž by bylo činěno v souladu se smlouvou. Žalobci [číslo] bylo nejdříve oznamováno, že nájem bude vypovězen, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod (ostatně žádný důvod nebyl sdělen ani žádný neexistoval). Poté došlo k dohodě a byl dne 4. 1. 2018 uzavřen dodatek o zvýšení měsíčního nájemného z částky 7.500 Kč na částku 8.250 Kč. Žalobce [číslo] tento dodatek uzavřel, přestože inflace byla nižší než 3% a dle čl. VI bodu 9 smlouvy v takovém případě nemělo ani teoreticky ke zvýšení nájemného dojít. Na jaře roku 2022 vhodil do domovních poštovních schránek oznámení, že se nájemné zvyšuje a že to mají nájemci podepsat. Žalobce [číslo] poté, co byl telefonicky kontaktován zaměstnankyní firmy [anonymizováno] (firma žalovaného) opět reagoval, sdělil výhrady ke způsobu a formě jednání a opět sdělil, že nemá problém se zvýšením nájemného, bude-li tak učiněno v souladu se smlouvou. Žalobci zejména sdělovali, že ujednání čl. VI. bodu 9 smlouvy se nejeví z hlediska parametrů pro zvýšení nájemného jako zcela interpretačně jasné. Za prvé žalobci zdůrazňují, že textace uvedeného ustanovení se z hlediska gramatického i logického výkladu jeví tak, že nájemné se může, tj. nikoliv musí, zvýšit a že tato možnost, tj. její využití, závisí na vůli obou smluvních stran, to znamená, že je ke zvýšení nájemného nutné dvoustranné (konsensuální) právní jednání obou smluvních stran, např. ve formě uzavření dodatku ke smlouvě, a až poté se nájemné zvýší. Za druhé je v daném ustanovení užit dosti neurčitě, resp. bez souvislostí, pojem„ meziroční inflace“, a není zřejmé, zda má tento pojem jediný přípustný výklad a především to, jak má být tento pojem vykládán v kontextu možného zvýšení nájemného. Logickým by se totiž mělo jevit s ohledem na obvyklou konstrukci inflačních doložek a obvyklý výklad tohoto pojmu, že se má jednat o meziroční inflaci za celý kalendářní rok. Za třetí, přestože v této věci nelze aplikovat pravidla pro zvyšování nájemného obsažená v ust. § 2249 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když zvyšování nájemného řeší smlouva, není již na druhou stranu úplně zřejmé, že nelze aplikovat korektiv maximálního navýšení nájemného, který je obsažen právě v ust. § 2249 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobci požádali také o bližší vysvětlení a odůvodnění logiky zvýšení nájemného a výpočtů žalovaného, neboť byli přesvědčeni, že tyto neodpovídají a nemohou odpovídat znění smlouvy a žádnému jejímu racionálnímu výkladu. Žalobci učinili konkrétní nabídku spočívající v tom, že může být uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, jehož obsahem bude zvýšení nájemného dohodou na částku 9 700 Kč měsíčně počínaje 1. 12. 2022. Případně může být dodatkem nájemné upraveno a navýšeno přesně dle meziroční inflace ČSÚ za kalendářní rok 2022, a to od 1. ledna 2023. Odpovědí na uvedený konkrétní návrh byl email právní zástupkyně žalovaného ze dne 4. 12. 2022 obsahující výpověď s odůvodněním, že žalobce potřebuje byt pro svoji dceru. Žalobci uvádějí, že tvrzení žalovaného o tom, že údajně potřebuje byt pro svého příbuzného v přímé linii, tj. pro svoji dceru, je zcela nepravdivé a účelové a výpověď je v rozporu s dobrými mravy. 5. Žalovaný pak navrhuje zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jeho dcera, která se měla do předmětného bytu stěhovat předtím žila se svým přítelem. Po uzavření pracovní smlouvy dcery žalovaného [jméno] a v důsledku jejího rozchodu s partnerem, hledala bydlení v [obec]. Vzhledem k tomu, že se jí nepodařilo najít nabídku, která by odpovídala jejím výdělkovým poměrům. Proto žalovaný odeslal žalobci [číslo] výpověď, neboť byt potřeboval pro svou dceru. Dcera žalovaného také nabídky bydlení konzultovala s paní [příjmení], která zprostředkovává prodeje a pronájmy nemovitostí. Žalovaný dále neměl informaci o uzavření manželství, žalobce [číslo] pouze nahlásil změnu v počtu osob v bytě pro účely vyúčtování. Žalobci byt nevyklidili, dcera žalovaného přespává u babičky, kde ovšem dlouhodobě žít nemůže. 6. Žalovaný dále uvedl, že nájemné placené žalobci nedosahuje výše nájemného v okolí bytu. Žalobce žil v oblasti na Floridě postiženého hurikánem, neměl proto žádné myšlenky na věnování se této záležitosti. Samotný popis Žalobců k jednání Žalovaného od roku 2014 je nepravdivý. Žalovaný upozorňuje na to, že Žalobce 1 sám si ještě v e-mailu ze dne 19. září 2022 pochvaloval právě komunikaci s Žalovaným. Nyní naopak oba Žalobci neváhají Žalovaného očerňovat jen proto, že potřebuje bydlení pro své vlastní