40 C 194/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 5 565 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a toto vozidlo v období od [datum] do dne [datum] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má dle svých tvrzení žalobkyně právo na příspěvek za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (bez povinného ručení), v celkové výši 5 265 Kč (základ příspěvku vypočten jako součin denní sazby 65 Kč x počet nepojištěných dnů, a to 81 dní) a dále poplatku spojeného s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4a zákona. Splatnost příspěvku nastala [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku výzvou ze dne [datum], na tuto žalovaný nereagoval. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, žalovaný doposud ničeho neuhradil, na výzvu nereagoval. Žalobkyně se tak dožadovala úhrady dlužné částky ve výši 5 565 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 265 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Dále žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 9 790 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a toto vozidlo v období od [datum] do dne [datum] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má dle svých tvrzení žalobkyně právo na příspěvek za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (bez povinného ručení), v celkové výši 9 490 Kč (základ příspěvku vypočten jako součin denní sazby 65 Kč x počet nepojištěných dnů, a to 149 dní) a dále poplatku spojeného s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4a zákona. Splatnost příspěvku nastala [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku výzvou ze dne [datum], na tuto žalovaný nereagoval. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, žalovaný doposud ničeho neuhradil, na výzvu nereagoval. Žalobkyně se tak dožadovala úhrady dlužné částky ve 9 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 490 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) uložil žalovanému usnesením ze dne 27. 7. 2023, č.j. [číslo jednací] povinnost, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila v žalobě. Výzva byla žalovanému doručena fikcí doručení dle § 49 o.s.ř. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. Žalovanému byla rovněž zaslána výzva dle § 114a odst. 2 o. s. ř. ze dne 27. 7. 2023, č.j. [číslo jednací], na základě které byl vyzván, aby se do 15 dnů od doručení této výzvy vyjádřil k žalobě, která byla připojena. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalovaný je vlastník, provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (zjištěné údaje o vozidle), k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení za období [datum] do dne [datum], předpis na toto období činil 5 265 Kč. K úhradě pojištění byl žalobkyní opakovaně vyzýván, a to výzvou ze dne [datum] a dále mu byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum], když žalovaný přes výzvy k plnění ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Výzva obsahovala popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, splatnost byla stanovena nejpozději do 15 dní od odeslání této výzvy. Dále žalovaný k témuž vozidlu neměl sjednáno povinné ručení za období [datum] do dne [datum], předpis na toto období činil 9 490 Kč. K úhradě pojištění byl žalobkyní opakovaně vyzýván, a to výzvou ze dne [datum] a dále mu byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum], když žalovaný přes výzvy k plnění ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Výzva obsahovala popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, splatnost byla stanovena nejpozději do 15 dní od odeslání této výzvy (výzva, upomínky, předžalobní výzvy, včetně kopií dodejek a informací o zásilce). 6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný byl v uvedených obdobích vlastníkem výše specifikovaného vozidla. Na vozidlo neměl sjednané a uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, a to za předmětná období. Vozidla nebyla v registru v uvedených obdobích zapsána jako vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu, zaniklá ani odcizená. 8. Soud po zhodnocení provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: 9. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě u prvního nároku 81 dní a u druhého nároku 149 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno (81 a 149 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí ohledem prvního nároku částku 5 265 Kč a ohledem druhého nároku 9 490 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a nárok na zaplacení úroku z prodlení žalobkyni přiznal od data následujícího po datu splatnosti příspěvku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při určení výše odměny dospěl soud k závěru, že je na místě postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (a.t.) ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), přičemž vyhcázel z tarifní hodnoty ve výši 15 355 Kč sestávaj