40 C 6/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky za odtah a parkování vozidla [registrační značka] po jeho odtahu, ke kterému došlo dne 22. 4. 2021. Parkovného se žalobkyně domáhá za období od odtahu do data podání žaloby (31. 10. 2022). Vozidlo bylo umístěno žalobkyní na jí provozovaném parkoviště. Žalovaný zaplatil za odtah vozidla a jeho parkovné pouze částku 4 219,20 Kč a nadále žalobkyni dluží částku 77 529,53 Kč. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2023, č. j. 40 C 6/2023-10 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně provedla dne 22. 4. 2021 odtah motorového vozidla žalovaného, které bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní (zjištěno z protokolu o odtahu [číslo] ze dne 22. 4. 2021 a z výpisu z karty vozidla). Dle sazebníku poplatků si žalobkyně nárokuje částku 1 900 Kč za odtah vozidla, částku 250 Kč/den za první tři dny střežení vozidla (parkovné), částku 400 Kč/den za 4. až 180. den střežení vozidla (parkovné) a 50 Kč za každý následující den střežení (parkovné) vozidla (zjištěno z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Soud hodnotil důkazy dle § 132 o. s. ř. a po právní stránce posoudil věc následovně. Žalobkyně dne 22. 4. 2021 v souladu se svým předmětem činnosti na území hl. m. Prahy odstranila na základě § 27 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které představovalo překážku provozu na pozemní komunikaci, a umístila jej na odtahové parkoviště, kde zůstalo do podání žaloby. Žalobkyně tak má dle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nárok na zaplacení náhrady parkovného za období od 22. 4. 2021 do 31. 10. 2022 ve výši dle § 2 nařízení hl. m. Prahy č. 2 z roku 2013. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil ani v dodatečné lhůtě stanovené v předžalobní výzvě a dnem následujícím po jejím uplynutí se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 5. 5. 2022 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 702 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 102 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůty k plnění soud určil žalovanému jako třídenní od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.