42 C 337/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vůči žalované zaplacení částky shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], byla dne 19. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla společnost žalované částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky a dalším příslušenstvím ve výši 20 458 Kč, celkem tedy částku 45 458 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve stanovené době nevrátila, když z titulu smlouvy uhradila pouze 13 447 Kč, dostala se dnem 24. 9. 2022 do prodlení. Žalobkyně tak má, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, vůči žalované pohledávku ve výši 30 481,28 Kč, jež sestává z dlužné jistiny 18 048,28 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 433 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani na výzvu předžalobní. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovanou byla dne 16. 1. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (smlouvou o úvěru, žádostí o půjčku, dodatkem rámcové smlouvy, potvrzením o provedení transakce, rámcovou smlouvou). Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky a dalším příslušenstvím ve výši 20 458 Kč, celkem tedy částku 45 458 Kč (informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto společnost přistoupila k mimosoudnímu vymáhání pohledávky, na něž vynaložila částku 443 Kč (výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Společnost následně pohledávku postoupila žalobkyni, což žalované oznámila dopisem (oznámením o postoupení pohledávky, poštovním podacím archem, smlouvou o postoupení). Žalovaná neuhradila ničeho, ač jí byla zaslána výzva předžalobní (předžalobní výzvou, poštovním podacím archem). [příjmení] v řízení netvrdila ani neprokázala. 4. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a po právní stránce věc posoudil následovně: 5. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 6. Žalobkyně uzavřela smlouvu na straně poskytovatele v postavení podnikatele a žalovaný na straně spotřebitele. Smlouvy podléhají režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. 9. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, jako poskytovatel úvěru jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalovaného, u žalované nevyplývají její dosavadní dluhy, skutečné příjmy, příp. její skutečné vyživovací povinnosti, ani její ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaná předložila jakékoliv listiny prokazující její finanční situaci. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost neověřovala vůbec. Z ničeho též nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena například prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru vycházela. 10. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou. 11. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 25 000 Kč s tím, že žalobním návrhem se domáhala zaplacení částky 30 481,28 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva je neplatná, je třeba jakákoli další plnění, jež by převyšovala poskytnutou jistinu úvěru, včetně příslušenství sjednaného ve smlouvě, a nárokované smluvní pokuty, považovat za bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do částky 11 553 Kč, jež představuje poskytnutou jistinu 25 000 Kč, poníženou o částku zaplacenou žalovanou z uvedeného titulu ve výši 13 447 Kč, a nedůvodnou co do částky 18 928,28 Kč, když žalovaná jistinu z úvěru žalobkyni částečně uhradila, a to v částce 13 447 Kč, jak ostatně vyplývá nejen z provedeného dokazování, ale i skutkových tvrzení obsažených v žalobě. Příslušenství pohledávky soud posoudil dle § 1970 o. z., jeho výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný.