47 C 156/2022-68 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody představující náklady vynaložené na obhajobu v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání proti její osobě. Žalobkyně byla od [datum] trestně stíhána ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku, a dále ze spáchání přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku, neboť dne [datum] měla v [obec a číslo] v ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] a směrem k [anonymizováno] náměstí vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], způsobit dopravní nehodu na přechodu pro chodce, kde měla zavinit střet s poškozeným [jméno] [příjmení] a z místa nehody ujet, aniž by poškozenému poskytla pomoc. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15.3.2022, sp. zn. 46 T 81/2018, byla žalobkyně pravomocně zproštěna obžaloby. 2. Žalobkyně si v souvislosti se svým trestním stíháním zvolila obhájce, kterému uhradila smluvní odměnu v celkové výši [částka]. Pro účely náhrady škody vyšla žalobkyně z mimosmluvní odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Obhájce vykonal [anonymizováno] úkonů právní služby, přičemž za každý úkon právní služby by mu dle AT náležela odměna ve výši [částka], paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč a 21% DPH z těchto částek, tj. celkem [částka]. Dále v souvislosti s obhajobou vykonal obhájce [anonymizováno] cest osobním automobilem, pročež žalobkyni vyúčtoval cestovné a náhradu za promeškaný čas v celkové výši [částka] včetně DPH. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši [částka], žalovaná nikterak nereagovala a v zákonné lhůtě ničeho neuhradila. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nesporovala skutečnost, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka] spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení v souvislosti s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 81/2018. Žalovaná požadavek žalobkyně uznala důvodným co do výše [částka], což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobkyně shledána důvodnou. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku a přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku Trestní stíhání žalobkyně skončilo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15.3.2022, č.j. 46 T 81/2018-581, jímž byla zproštěna obžaloby a řízení bylo pravomocně skončeno. Za této situace je možno v souladu s konstantní judikaturou uzavřít, že v dané věci došlo ve vztahu k žalobkyni k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního stíhání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Po projednání daného nároku žalovaná dospěla k závěru, že všechny účtované úkony právní služby jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem, proto žalobkyni přiznala na náhradě nákladů obhajoby částku [částka], tj. odměnu [částka] x [částka] + paušální náhradu hotových výdajů [částka] x 300 Kč + cestovné ve výši [částka] + náhradu za promeškaný čas [částka] x 100 Kč). [příjmení] [částka] byla navýšena o 21% DPH na výslednou částku [částka]. K žalobkyní požadovanému cestovnému žalovaná uvedla, že při výpočtu cestovních náhrad bylo chybně vycházeno z aritmetického průměru spotřeb vozidla uvedených v technickém průkazu, přičemž pro výpočet cestovného je relevantní tzv. kombinovaná spotřeba. Z tohoto důvodu bylo cestovné přiznáno v nepatrné nižší výši, než bylo žádáno, kdy rozdíl činí [částka]. 4. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a to v části týkající jistiny ve výši [částka], a dále v části týkající se úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení. 5. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v rozhodném znění (dále jen„ o.s.ř.“), žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání, nebyl třeba souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby podle § 96 odst. 4 o.s.ř., a proto soud řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 6. Ze shodných tvrzení účastníků lze uzavřít, že dne [datum] bylo usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání žalobkyně ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku a přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku Trestní stíhání žalobkyně skončilo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15.3.2022, sp. zn. 46 T 81/2018, jímž byla žalobkyně pravomocně zproštěna obžaloby. Žalobkyně si v souvislosti s trestním stíháním zvolila obhájce (navíc prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15.3.2022 čj. 46T 81/2018). Dopisem ze dne [datum] se žalobkyně se svým nárokem na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení dle AT obrátila na žalovanou, která po projednání tohoto nároku plnila částku v celkové výši [částka] (navíc prokázáno citovaným dopisem žalované). Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobkyni nebylo plněno v zákonné šestiměsíční lhůtě. 7. Soud provedl v řízení dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění: 8. Žalovaná dne [datum] rozhodla o proplacení částky ve výši [částka] jako mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění žalobkyně v souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Předmětná částka byla na účet žalobkyně připsána dne [datum] (zjištěno z likvidační doložky ze dne [datum], oznámení o provedení k příkazu k úhradě ze dne [datum]). 9. Ostatní provedené důkazy plně korespondují se shodnými tvrzeními účastníků. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v rozhodném znění (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu za škodu“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12. Podle § 5 zákona o odpovědnosti státu za škodu odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 13. Podle § 7 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 14. Podle § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 15. Podle § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. 16. Podle § 13 odst. 3 zákona o odpovědnosti státu za škodu náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zatupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního předpisu o mimosmluvní odměně. 17. Podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. 18. Podle § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 19. Podle § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 20. Podle § 1969 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 21. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví