56 C 93/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalovanému dne 1. 9. 2022 na základě jeho žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností 4. 10. 2022, kdy měla být částka vrácena. Žalovaný využil ve smlouvě sjednaného práva splatnost dle smlouvy prodloužit, v důsledku čehož splatnost této částky nastala dne 18. 11. 2022. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit sjednaný poplatek. Žalovaný úvěr ve stanovené době nevrátil. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Metodika posouzení úvěruschopnosti vychází jednak z vnitřních předpisů žalobkyně, jež byly vyhodnocovány ze strany ČNB v rámci řízení o udělení licence nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, dále pak z ostatních doporučení ČNB, konkrétně z jejich benchmarků a dále z individuálních stanovisek ČNB přímo adresovaných žalobkyni. Posouzení úvěruschopnosti se skládá z celé řady jednotlivých kroků. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla jako první krok tzv. preskóring. Tento primárně vychází ze statistického modelu, reflektujícího dlouhodobě získávaná faktická data, která mají vliv na posouzení úvěruschopnosti. Na základě tohoto statistického modelu byla žalobkyní vyhodnocena řada relevantních, individuálních parametrů, vztahujících se přímo k osobě žalovaného a jeho žádosti. V rámci tohoto kroku žalobkyně posuzuje např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti, apod. Konkrétní parametry včetně jejich vyhodnocení jsou obsaženy ve skóringové kartě. Na tomto základě získal žalovaný v rámci algoritmu žalobce skóre, které převyšuje práh ve výši 355, který je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak v důsledku kladného výsledku přikročila k dalšímu postupu v rámci posuzování žalovaného, resp. jeho schopnosti poskytnutý úvěr splatit. Žalovaný poskytnul žalobkyni k doložení svých příjmů výplatní pásky. Z těchto podkladů žalobce vypočetl průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši minimálně 41 660 Kč. Informace o výdajích žalovaného žalobkyně získala jednak dílem z prohlášení žalovaného a dále pak ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým Statistickým Úřadem. Po zohlednění výše uvedených faktů žalobce výpočtem a porovnáním individuálních dat zjistil a ověřil měsíční výdaje žalovaného ve výši 9 100 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany žalovaného a rovněž za účelem zjištění případné míry zadluženosti (tj. výše potenciálních měsíčních splátek žalovaného) žalobkyně vedle ostatního provedla lustraci centrální evidence exekucí (0 záznamů), lustraci insolvenčního rejstříku (0 záznamů) - ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI. V registru exekucí a insolvenčním rejstříku neměl žalovaný žádný záznam. Z registru REPI pak vzala v potaz především informaci o výši pravidelných měsíčních splátek žalovaného, se kterými dále počítala na výdajové stránce žalovaného, přičemž jako pravidelné měsíční splátky byla u žalovaného zjištěna částka 3 615 Kč. Vzala také v úvahu, že žalovaný se žalobkyní uzavřel v minulosti jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatil. Dále byl v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní provedeny propočty životního minima a volných prostředků žalovaného ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání, záporná amortizace úrokových sazeb apod.), a to vždy, tj. u každého jednoho modelu, s kladným výsledkem. Totožnost žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně vícekrokově ověřila. Předně po odeslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes síť internet žalobkyně žalovaného požádala o zaslání registrační a ověřovací platby ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného spolu s vygenerovaným variabilním symbolem, což žalovaný učinil. Totožnost byla dále ověřena z občanského průkazu žalovaného, jehož kopie tvoří rovněž přílohu tohoto návrhu. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky ve výši 1 800 Kč od 19. 11. 2022 do dne podání návrhu. 2. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 3. Žalobkyně a žalovaný se dne 1. 9. 2022 prostředky komunikace na dálku dohodli na poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému na jeho bankovní účet, které se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem 2 479 Kč. V čl. 5 smlouvy bylo dohodnuto, že žalovaný může využít možnosti prodloužení splatnosti úvěru o 15 dní za poplatek za prodloužení ve výši 20% jistiny úvěru. Dle čl. 7 písm. c) smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, maximálně ve výši 1/2 jistiny úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru). Součástí smlouvy byly předsmluvní informace o úvěru (předsmluvní informace). Totožnost žalovaného při uzavírání byla ověřena občanským průkazem a platbou 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně (kopie občanského průkazu žalovaného, výpis z účtu [anonymizováno] banka). Žalovaný poskytl žalobkyni potvrzení o příjmech, ze kterých soud zjistil průměrné čisté měsíční příjmy žalovaného ve výši cca 40 000 Kč (potvrzení o příjmech žalovaného). 4. Žalobkyni vznikly náklady spojené s vymáháním pohledávky (Rozpis účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky). 5. Ke zkoumání úvěruschopnosti doložila žalobkyně listinu o úvěruschopnosti žalovaného sestávající z části vstupní údaje: kde jsou uvedeny příjmy ve výši 41 660 Kč, výdaje – bydlení 8 100 Kč, energie 1 000 Kč, osobní výdaje 5 764 Kč a jiné půjčky 3 615 Kč. Celkové výdaje jsou zde vyčísleny na 18 479 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů je zde uveden ve výši 23 181 Kč. Součástí listiny je dále část pre-skóring, výpočet životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., zátěžové testování schopnosti splácet úvěr při negativních scénářích, ověření v registrech a celkový výsledek – summarizace (listina k úvěruschopnosti žalovaného). Žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci s negativním výsledkem (výpis z centrální evidence exekucí). 6. Částka 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 1. 9. 2022 (potvrzení o platbě ze dne 1. 9. 2022). Žalovaný tuto částku nevrátil, a to ani přes upomínky žalobkyně (upomínky žalobkyně včetně podací lístek ze dne 20. 12. 2022). 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se s žalobkyní dohodl na poskytnutí částky 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem, což neučinil. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila listinou o zkoumání úvěruschopnosti, příjmy žalovaného a výpisem z centrální evidence exekucí. 8. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc při jednání v nepřítomnosti účastníků, kteří byli k jednání řádně a včas předvoláni s tím, že žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s konáním jednání v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 9. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 26. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z. 10. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže