24 C 202/2025-56 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaných žalobou došlou , datum, (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný 1 řídil osobní automobil , Anonymizováno, registrační značka , SPZ, (dále též jako „vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný 2. Žalovaný 1 dne , datum, způsobil vozidlem věcnou škodu ve výši , částka, na vozidle registrační značky , Anonymizováno, . Žalovaný 2 měl povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, což však žalovaný 2 nesplnil. Žalobkyně byla ze zákona povinna vzniklou škodu nahradit, k čemuž pověřila společnost , právnická osoba, ., kdy bylo ze strany žalobkyně nahrazeno , částka, jako náhrada nákladů na opravu vozidla poškozeného a , částka, jako náhrada nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy a , částka, jako náhrada nákladů spojených s vyřízením případu. Žalobkyně má právo na náhradu toho, co plnila, a to po žalovaném 1 jakožto řidiči a po žalovaném 2 jako provozovateli vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Žalovaní škodu neuhradili a žalobkyně jim zaslala předžalobní výzvu.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný 1 i 2 jsou občany Vietnamu. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout – vzhledem ke skutečnosti, že ve smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (, adresa, .) se neurčují zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaní mají bydliště (i sídlo, srov. čl. 63 nařízení) na území České republiky.4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a žalovaný 2 zůstal nečinný, k jednání nařízenému na , datum, se žalovaný 2 bez omluvy nedostavili, ač k němu byl řádně předvolán. Soud proto jednal postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného 2.5. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne , datum, žalovaný 1 zavinil dopravní nehodu tím, že vozidlem najel zezadu při jízdě stejným směrem ve stejném pruhu do vozidla registrační značky , SPZ, , na němž způsobil škodu (prokázáno záznamem o dopravní nehodě, potvrzením Policie o přestupku žalovaného 1, fotografiemi). Žalovaný 2 byl provozovatelem vozidla, vozidlo nebylo pojištěno pro odpovědnost za újmu vzniklou provozem vozidla (prokázáno výpisem vozidla z centrálního registru vozidel). Na poškozeném vozidle byla způsobena škoda v celkové výši , částka, a dále škoda ve výši , částka, jako půjčovné náhradního vozidla (prokázáno stanovením výše skutečné škody, protokolem stanovení výše skutečné škody, zápisem o prohlídce vozidla, fakturou č. , hodnota, od , právnická osoba, .). , právnická osoba, . vyúčtoval žalobkyni částku , částka, za náklady spojené s vyřízením případu (prokázáno vyúčtováním, fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně provedla dne , datum, platbu ve výši , částka, ve prospěch příjemce , právnická osoba, . a téhož dne , částka, ve prospěch téhož příjemce (prokázáno detailem transakce 2x). Žalobkyně u žalovaných uplatnila právo na náhradu plnění (prokázáno uplatněními práva na náhradu plnění, podacím lístkem). Žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu (prokázáno předžalobními výzvami, podacími lístky).6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný 1 způsobil dopravní nehodu a škodu na cizím vozidle, přičemž provozovatelem vozidla byl žalovaný 2, který neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně proto ze zákona nahradila vzniklou škodu.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české.9. Žalovaný 2 byl újmu na vozidle povinen nahradit jako provozovatel vozidla dle § 2927 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jako „o. z.“). Žalovaný 1, který vozidlo řídil, byl újmu povinen nahradit dle § 2910 o. z., neboť porušil svou povinnost stanovenou zákonem, když porušil pravidla provozu na pozemních komunikacích. Žalovanému 2 jako provozovateli dopravního prostředku a žalovanému 1 jako jeho řidiči vzniká solidární povinnost k náhradě vzniklé újmy (§ 2915 odst. 1 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tedy společně a nerozdílně, tedy jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků (srov. 1872 odst. 1 o. z.). Žalovaný 2 byl povinen dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že tuto povinnost nesplnil, žalobkyně vzniklou škodu nahradila ve smyslu § 62 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. Žalovaný 2 a 1 jsou tak povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně to, co plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízení případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, a to dle § 71 o odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalované k náhradě škody vyzvala výzvou k úhradě. Žalovaní vzniklou škodu žalobkyni nikterak nenahradili, a jsou tak ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb.10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Protože v řízení šlo o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, přičemž úkony jednoho z nich platí i pro ostatní (tzv. nerozlučné společenství - srov. § 91 odst. 2 o. s. ř.), uložil soud žalovaným i plnění náhrady nákladů řízení dle § 140 odst. 1 věty třetí o. s. ř. společně a nerozdílně.12. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.