28 C 60/2025-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 80 600 Kč s příslušenstvím účtované za technický úkon – odtah vozidla RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“). K odtahu vozidla došlo dne , datum, ve smyslu § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikací“). Žalobkyně provedla odtah vozidla z důvodu, že vozidlo nemělo více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, resp. nesmělo na nich být provozováno. Žalobkyně k tomu uvedla, že vozidlo je stále evidováno na pana , jméno FO, , který však dne , datum, zemřel. Vlastníkem vozidla se tak dle pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu, sp. zn. , spisová značka, , stala žalovaná.2. Žalobkyně po odtahu umístila vozidlo na jí provozovaném parkovišti a žalované ve smyslu ust. § 19d zákona o pozemních komunikacích mj. oznámila, kde se vozidlo nachází a jak je možné je vyzvednout. Žalovaná si vozidlo nevyzvedla, žalobkyně pak po přezkumu příslušným silničním správním úřadem vozidlo prodala dne , datum, ve veřejné dražbě za 1 000 Kč. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá zaplacení částky 80 600 Kč. Částka 80 600 Kč tvoří rozdíl mezi součtem částky za odtah ze dne , datum, (1 900 Kč) a parkovného za celkem 343 dní ve výši 79 700 Kč (z toho 3 dny v sazbě 250 Kč, 177 dnů v sazbě 400 Kč a 163 dnů v sazbě 50 Kč) a částkou 1 000 Kč jako kupní ceny v dražbě prodaného vozidla.3. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila.4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2025, č. j. 28 C 60/2025-38, vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě do 7 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby v této věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně se k totožné výzvě na č. l. 39 spisu také nevyjádřila. Soud má tedy za to, že s ohledem na poučení, které žalobkyni a žalované poskytl, účastnice řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasily. Soud tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (konkludentně) souhlasili.5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.6. Žalobkyně zjistila, že vozidlo RZ: , SPZ, , je určeno k ekologické likvidaci, neboť nemělo více jak 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Provozovatelem – vlastníkem vozidla byl od , datum, do , datum, zapsán pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, . Toto vozidlo bylo odstaveno na pozemní komunikaci v , adresa, , vedle nemovitosti č. p. , Anonymizováno, na , adresa, . Žalobkyně dne , datum, provedla odtah motorového vozidla provozovaného žalovanou, které bylo následně do , datum, umístěno na žalobkyní provozovaném parkovišti. K odtahu došlo dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (zjištěno z výdeje dat z registru silničních vozidel, protokolu o odtahu č. , hodnota, ze dne , datum, ).7. Na základě rozhodnutí o povolení prodeje vozidla , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, žalobkyně vozidlo dne , datum, prodala za cenu 1 000 Kč (zjištěno z rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , sdělení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , potvrzení o udělení příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, ).8. Dne , datum, bylo sděleno žalobkyni, že na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , je vlastníkem vozidla žalovaná (zjištěno ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, ).9. Dne , datum, byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila, ani si vozidlo nevyzvedla (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně dodejky).10. Dle sazebníku poplatků má žalobkyně nárok na částku 1 900 Kč za odtah vozidla a dále má nárok na částku 79 700 Kč za střežení vozidla za 1. až 484. den parkování, z níž žalobkyně neuplatňuje 1 000 Kč odpovídající získané kupní ceně vozidla. Parkovné je uplatněno za období od , datum, do , datum, (zjištěno ze zřizovací listiny žalobkyně, nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, výpočtu maximální ceny za úplný odtah a parkovné).11. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu skutkovému stavu:12. Žalobkyně zjistila, že vozidlo žalované umístěné na adrese , adresa, , je určeno k ekologické likvidaci, neboť nemělo více jak 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Posledním zjištěným vlastníkem a provozovatelem vozidla byl pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, , trvale bytem , adresa, . Žalobkyně proto dne , datum, provedla odtah vozidla. Příčinou odtahu vozidla byly důvody uvedené v § 19d zákona o pozemních komunikacích. Tyto skutečnosti žalobkyně zaznamenala do protokolu o odtahu č. , hodnota, . Žalobkyně po kladném rozhodnutí příslušného silničního úřadu vozidlo žalované dne , datum, prodala ve veřejné dražbě a získala tak částku 1 000 Kč, kterou následně odečetla od dluhu žalované na odtahu a parkovném. Žalobkyně dne , datum, zjistila, že vlastníkem vozidla je žalovaná, a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci téhož dne. Žalovaná tak byla k úhradě dlužné částky za provedení technického úkonu – odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 79 700 Kč žalobkyní písemně vyzvána také dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku do dnešního dne neuhradila.13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:14. Žalovaná je občanem Kubánské republiky s trvalým pobytem na území České republiky, jedná se tak o řízení s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. 4. 1980; č. 80/1981 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje. Dále zde neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Kubánská republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů, a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Zdejší soud tak dovodil, že v daném případě je třeba aplikovat nařízení Brusel I bis, přičemž příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 a násl. citovaného nařízení. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).15. Žalovaná je v tomto řízení pasivně legitimována, když předmětem odtahu bylo vozidlo, jehož provozovatelem byl pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, . Dědictví po něm však bylo potvrzeno žalované, která se stala nástupcem původního provozovatele a vlastníka vozidla. Žalovaná tak nebyla zapsána formálně v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla, fakticky však vlastníkem vozidla byla (tedy i provozovatelem, viz § 2 odst. 15 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Nesoulad stavu evidovaného a faktického zapříčinila žalovaná, kdy nedodržela postup uvedený v § 8 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, kdy změna vlastnictví vozidla má být nahlášena registru vozidel do 10 pracovních dní od přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo právě ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení – to v daném případě nastalo dne , datum, (k tomu srov. body 31 a násl. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).16. V kontextu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1193/2011 zdejší soud dodává, že v řízení nebylo tvrzeno, prokazováno a tedy ani zjištěno, že by se v případě předmětného odtaženého vozidla jednalo o vrak, že by docházelo k nedůvodným prodlevám ve výzvách žalobkyně k vyzvednutí odtaženého vozidla a k zaplacení dluhu nebo že by se žalovaná nacházela v nedobré majetkové situaci (soud připomíná, že žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila). Nebyly tedy tvrzeny, prokazovány a tedy ani zjištěny žádné skutečnosti,