29 C 102/2025-44 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poskytnutých dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, . Odběr elektřiny byl vyúčtován fakturou ze dne , datum, na částku uvedenou v záhlaví. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem cizího státu, konkrétně Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle Článku 7 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, s odběrným místem na adrese , adresa, . Žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu ze zařízení distributora elektrické energie do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal hradit za tuto dodávku sjednanou cenu. Žalovaný odebíral elektřinu v období od , datum, do , datum, , přičemž za toto období mu byla vyúčtována částka v záhlaví fakturami ze dne 22. 4. 2024s. Žalovaný žalobkyni tuto částku řádně a včas nezaplatil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa, přičemž žalovaný měl povinnost za dodanou energii zaplatit cenu vyúčtovanou žalobkyní. Žalobkyně za spotřebu elektřiny za uvedené období vyúčtovala uvedenou dlužnou částku, kterou žalovaný řádně a včas neuhradil. Tím, že žalovaný dlužnou částku včas neuhradil, dostal se podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.11. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 672 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 472 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.13. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 294 Kč na bankovní účet č. 3703-1327021/0710, variabilní symbol 2911010225 v souladu s položkou č. 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 472 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 1 178 Kč a zbývá tedy doplatit 294 Kč.