40 C 262/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, , a to z titulu neuhrazené pohledávky ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Tvrdí, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , splatný nejpozději dne , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a v případě prodlení s úhradou jednotlivých splátek smluvní pokutu ve výši , částka, za každou opožděnou splátku. Žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, čímž vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdí, že úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, avšak dosud nebyl uhrazen. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o podnikatelském úvěru důvodným, uplatňuje žalobkyně svůj nárok v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s takovýmto rozhodnutím souhlasí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícím skutkovým zjištěním4. Dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva úvěrová smlouvy, na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka , částka, , žalovaný se zavázal splácet formou 5ti splátek po , částka, a v případě prodlení byla sjednána jednorázová sankce , částka, , celková výše poplatku činila , částka, (smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -0372 I, potvrzení o vyplacení částky). Žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu k plnění (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu a z tvrzení žalobkyně).5. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně.6. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách.7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v postavení podnikatelů, tedy neplatí v tomto případě ochrana slabší strany žalovaného spjatá s poskytováním spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky za sjednaných podmínek a soud má tak za to, že žaloba je důvodná. Žalovaný současně nebyl v řízení aktivní a neprokázal, že by na úvěr splácel. Soud tak žalobě vyhověl, neboť žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky , částka, , skládající se z jistiny ve výši , částka, , penále ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, . Žalobkyni vedle jistiny dále přísluší podle § 1970 o. z. příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, od data, kdy byl žalovaný s placením v prodlení, tedy od , datum, .8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu k plnění, tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .