18 C 10/2026-19 – Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 22 855 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 26.7.2024 uzavřela Úvěrovou smlouvu (dále také jako "smlouva"). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobce na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 30 000 Kč zaslána dne 26.07.2024 na číslo účtu uvedeném ve smlouvě. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za expres výplatu: Poplatek ve výši 199 Kč, Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku: Poplatek ve výši 99 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1470.00 Kč, který byl sjednán ve Smlouvě v části „Náklady úvěru“. Žalovaný si 2krát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy. Splatnost takto účtovaného poplatku je potom vždy se splatností následující splátky, jak plyne z části Smlouvy. Ke korunovému odkladu došlo v následujících datech: dne 27.08.2024 byla uhrazena částka 1.00 Kč a dne 27.09.2024 byla uhrazena částka 1.00 Kč. Dohromady žalovaný za trvání Smlouvy uhradil částku 32582.00 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu. Následně žalovanému byla účtována smluvní pokuta. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou na 500.00 Kč. Žalovanému byly také účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 22855.00 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 19929.00 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396.00 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1030.00 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1500.00 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným dne 26.7.2024 uzavřela Úvěrovou smlouvu (úvěrová smlouva ze dne 26. 7. 2024). Částka 30 000 Kč byla žalobkyní zaslána dne 26.07.2024 na číslo účtu uvedeném ve smlouvě (úvěrová smlouva ze dne 26. 7. 2024, opis proplacení smlouvy). Žalovaný si 2krát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy (úvěrová smlouva ze dne 26. 7. 2024, sazebník). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván k jeho uhrazení (výzva před vymáháním celého úvěru, výzva ke splacení celé půjčky a předžalobní výzva).5. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně:6. Žalobkyně s žalovaným dne 26.7.2024 uzavřela Úvěrovou smlouvu dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.) a podle § 104 zákon č. 257/2016 Sb., na základě, které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč a žalovanému povinnost tento poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem následně splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Soud dospěl k závěru, že žalovaný svou povinnost dle § 2395 o. z., tedy vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně neplnil.7. Soud dále na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 22 855 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 730 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 915 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 855 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, podání, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.