18 C 2/2026-18 – Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 60 858,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 22.04.2025 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky, i postupně nebo opakovaně, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 60 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých transakcích dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15.06.2025. Žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne 20.06.2025. Následně žalobkyně zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 05.07.2025, přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne 15.06.2025. Následně došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Dne 22.04.2025 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky. Žalovaný v jednotlivých transakcích dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku ve výši 60 000 Kč (výpis transakcí, předsmluvní informace, smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , Anonymizováno, ). Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15.06.2025. Žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne 20.06.2025 (upomínka č. 1). Následně žalobkyně zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 05.07.2025, přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne 15.06.2025 (upomínka č. 2). Žalobkyně zesplatnila úvěr, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 21. 9. 2025. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 21. 9. 2025).5. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně:6. Žalovaný, jako úvěrovaný, uzavřel s žalobkyní jako úvěrujícím smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , Anonymizováno, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.) a dle § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., na základě, které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému úvěr a žalovanému povinnost tento poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem následně splácet prostřednictvím měsíčních splátek.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Soud dospěl k závěru, že žalovaný svou povinnost dle § 2395 o. z., tedy vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně neplnil.9. Soud dále na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 60 858, 40 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 405 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 435 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 858,40 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, výzva, podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.