16 C 450/2019-59 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 802 054 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely v období března až července [rok] několik smluv o podnikatelském nájmu věcí movitých, jejichž předmětem byl nájem stavebních strojů, další těžké techniky a souvisejícího příslušenství. Žalovaná předměty převzala a užívala. Placení mělo probíhat na základě faktur, které žalobkyně vystavovala a žalované doručovala. Žalovaná však žalobkyni ničeho neplnila. Situaci se snažily strany řešit dne [datum] uznáním souhrnného dluhu za nezaplacené faktury ze strany žalované a uzavřením dohody o jeho zaplacení. Žalovaná tímto co do důvodu i výše uznala souhrnný dluh vůči žalobkyni ve výši 802 054 Kč a zavázala se ho splácet v pravidelných měsíčních splátkách od [datum] do [datum], a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná však nesplnila hned první splátku splatnou do [datum] a dosud neuhradila žalobkyni ani jednu splátku a to ani jakkoliv částečně. 2. Žalovaná nejprve v rámci svého vyjádření ze dne [datum] nárok uplatněný v žalobě zcela popřela a uvedla, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když žalobkyně v podané žalobě ani neuvádí, jaké konkrétní plnění měla žalované poskytnout, jaké stavební stroje a těžká technika měla být předmětem nájmu, jaká byla doba nájmu nebo v jaké výši bylo sjednáno nájemné. Dle původního vyjádření žalované vymáhaný dluh nikdy nevznikl. Následně při jednání soudu dne [datum] žalobkyně uvedla, že uznává částku, která byla zažalována, a to co do výše 520 000 Kč. Co do zbývající částky 282 054 Kč žalovaná uvedla, že tuto nadále popírá, když tato byla uhrazena zápočtem. 3. Pokud žalovaná opakovaně před jednáním soudu požadovala odročení nařízeného jednání, a to s ohledem na podaný insolvenční návrh, zdejší soud neshledal důvody pro odročení jednání. Přihlédl při tom zejména k té skutečnosti, že stávající řízení bylo zahájeno ještě před podáním insolvenčního návrhu, ke kterému bylo žalovanou přistoupeno dne [datum], přičemž o případném úpadku dosud nebylo rozhodnuto; rozhodnutí insolvenčního soudu a termín tohoto rozhodnutí navíc nelze v tuto chvíli nikterak předjímat. 4. Podle ust. § 153a odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 5. V části, ve které žalovaná uznala zažalovaný dluh co do jeho důvodu a výše 520 000 Kč, dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Jednak žalovaná žalobou uplatněný nárok v uvedené výši zcela uznala, jednak soud neshledal žádné okolnosti, které by vydání rozsudku pro uznání bránily. Soud proto v souladu s ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. žalobě částečně vyhověl rozsudkem pro uznání dle uznávacího prohlášení žalované, tj. co co částky 520 000 Kč. 6. Co do zbývající žalovanou rozporované částky 282 054 Kč soud provedl dokazování listinnými důkazy. Navrhla-li žalovaná doplnit dokazování výslechem svého jednatele [jméno] [příjmení] a dále svědka p. [příjmení], těmto důkazním návrhům soud nevyhověl, neboť ze strany žalované absentují veškerá rozhodná tvrzení týkající se pouze ve zcela obecné rovině tvrzeného uskutečněného zápočtu (k tomu viz dále). Za dané situace navržené důkazy soud považuje za nadbytečné a nehospodárné, když není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti by měly být těmito výslechy prokázány. 7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána žalobkyní důvodně i ve své zbývající části, tj. co do částky 282 054 Kč. Z provedeného dokazování má soud poté za prokázaný následující skutkový stav: 8. Žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne [datum] v písemné formě dohodu, v rámci které uznala žalovaná svůj dluh ve výši jistiny 802 054 Kč co do důvodu i výše s tím, že se jedná o dluh, který ke dni uzavření dohody dluží žalobkyni, když daná částka představuje dluh, který vznikl nesplněním povinností žalované vyplývajících ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou; jedná se o tyto smlouvy: smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizováno 7 slov], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizováno 6 slov] návoz/odvoz, smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizována dvě slova], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizována dvě slova], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizováno 6 slov], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizována dvě slova] + doprava, smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizováno 6 slov], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu [anonymizováno 6 slov], smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu servisní faktura, smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu servisní faktura, smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu servisní faktura, smlouva o nájmu ze dne [datum] – předmět nájmu servisní faktura; dále s tím, že na základě výše uvedené smlouvy si žalovaná pronajala od žalobkyně výše uvedené komponenty a služby, které od žalobkyně osobně převzala; nájemné bylo dle smlouvy fakturováno na základě faktur – viz k dohodě přiložený seznam aktuálního salda k [datum], který je součástí tohoto uznání závazku dluhu. Žalovaná se danou dohodou zavázala uhradit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas dle splátkového kalendáře sjednaného v čl. 2 tohoto uznání dluhu a dohody o jeho zaplacení, a to tak, že dlužnou částku ve výši 802 054 Kč uhradí žalobkyni na její účet v dohodě specifikovaný nejpozději do [datum] v 10 splátkách – 9 splátek v částce 80 000 Kč, poslední desátá splátka v částce 82 054 Kč; účastníci si dále výslovně sjednali, že nezaplacením jedné ze splátek se stává celý výše uvedený dluh splatným najednou. Konečně v rámci dané dohody účastníci prohlásili, že úhradou v dohodě specifikované pohledávky jsou smluvní strany mezi sebou zcela a úplně narovnány, a to v plné výši pohledávky existující ke dni uzavřené této dohody, včetně příslušenství i souvisejících nároků a smluvních pokut; dále se strany zavázaly, že v budoucnu neuplatní jakékoliv jiné vzájemné nároky. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané listinou„ Uznání dluhu a dohoda o jeho zaplacení“, podepsanou za žalobkyni dne [datum] a za žalovanou dne [datum], když podpis jednatele žalované p. [jméno] [příjmení] je na této listině úředně ověřený, dále ve spojení s přílohou„ Soupis neuhrazených faktur – celková pohledávka [právnická osoba] k věřiteli [anonymizováno] ke dni [datum]. Žalovaná uvedenou listinu s uznáním svého závazku nijak nesporovala, nesporná je pak i ta skutečnost, že žádnou ze sjednaných splátek na uvedený účet žalobkyně neuhradila, a to ani zčásti. Namítala-li žalovaná, že co do výše 282 054 Kč došlo k zániku tohoto jejího zápočtu zápočtem vzájemné pohledávky žalované vůči žalobkyni, k této námitce soud nemohl přihlédnout, když žalovaná tento tvrzený zápočet nijak blíže nespecifikovala, a to ani přes poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Tvrzení žalované v tomto směru se soudu jeví jako tvrzení účelové, neboť žalovaná měla dostatečně velký časový prostor pro vznesení této námitky a případné navržení důkazů k jejímu prokázání (odpor žalovaná podala dne [datum], ve věci se následně vyjádřila dne [datum]), tuto námitku však ve zcela obecné rovině vznesla až při samotném jednání soudu, navíc s vědomím žalovanou v mezidobí podaného insolvenčního návrhu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s dodejkou ze dne [datum] má soud poté za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 802 054 Kč s příslušenstvím. 9. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 11. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní j