16 C 243/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3.5.2021 k Okresnímu soudu v Chomutově domáhala stanovení povinnosti žalovanému – svému otci přispívat na její výživu částkou 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9.2018, a to s tím, že poslední vyživovací povinnost byla žalovanému stanovena rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12.9.2001, č.j. P 57/2001, ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný však tuto povinnost řádně neplní, když ke dni 21.1.2021 činí výše pohledávky již 178 944 Kč. Žalobkyně sdílí domácnost s matkou, žalovaný na její výživu nijak nepřispívá, o žalobkyni se nezajímá. Žalobkyně je studentkou [anonymizováno] v [obec], její výdělky jsou jednorázové formou brigád. Matka žalobkyně pracuje jako [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] – [anonymizováno] s příjmem cca 16 000 Kč měsíčně. 2. Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 1.6.2021, č.j. 8 C 161/2021-13, které nabylo právní moci dne 30.6.2021, byla vyslovena místní nepříslušnost Okresního soudu v Chomutově a věc byla postoupena soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný poukázal při jednání soudu dne 7.12.2021 na svou dlouhodobě nepříznivou finanční, sociální i zdravotní situaci s tím, že jediným jeho příjmem je dávka hmotné nouze ve výši 3 868 Kč měsíčně. S ohledem na tu skutečnost, že byl odsouzen pro neplacení alimentů, ho nechtějí nikde zaměstnat. Má základní vzdělání. Jeho psychický stav je špatný, v krajních situacích opakovaně uvažoval o sebevraždě. V současné době má provizorní ubytování na ubytovně, které mu hradí [ulice] část [obec a číslo]. Po dceři je mu stále smutno, ale nemá s ní žádný kontakt, o ní žádné informace a neví, kde se zdržuje. Jeho zdravotní stav je špatný, má onkologickou diagnózu. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7.12.2021. K tomuto jednání se dostavil pouze žalovaný, žalobkyně se k jednání, ač řádně a včas obeslána, nedostavila. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 6. Žalobkyně je dcerou žalovaného. Jak bylo zjištěno ze spisu Okresního soudu v Rakovníku sp.zn. P 57/2001, rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30.4.2001, č.j. P 57/2001-31, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12.9.2001, 25 Co 263/2001-51, bylo rozhodnuto o svěření tehdy nezletilé žalobkyně pro dobu před i po rozvodu do výchovy matce a otci – žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 1 000 Kč měsíčně. Uvedená skutečnost je mezi účastníky rovněž nesporná, stejně tak je pak nesporné i řádné nehrazení takto vyměřeného výživného ze strany žalovaného, když ke dni 20.1.2021 činí výše pohledávky žalobkyně z tohoto titulu 178 944,10 Kč (prokázáno sdělením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne 21.1.2021, ze kterého je rovněž zřejmé, že dosud nebylo na tuto pohledávku ničeho vymoženo, když povinný je bez zaměstnavatele, účty negativní). Obsahem spisu Okresního soudu v Rakovníku sp.zn. P 57/2001 je dále i rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 12.4.2005, č.j. 2 T 53/2005-123, který nabyl právní moci dne 27.4.2005 a dle kterého byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy (úmyslné neplnění zákonné vyživovací povinnosti vůči žalobkyni za období od 1.8.2002 do 31.5.2004 a od 1.6.2004 do 28.2.2005) a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců nepodmíněně. Z potvrzení o studiu ze dne 8.12.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně byla ve školním roce 2020 2021 studentkou 6. ročníku [anonymizováno] [obec]. Mezi účastníky je nesporné, že tito spolu nejsou dlouhodobě v žádném kontaktu. Z přehledu služeb [anonymizováno] za období [číslo] – 19.12.2020 vyplývá, že v souvislosti s poskytnutými službami byly fakturovány následující částky: měsíční paušál pro telefonní [číslo] ve výši 382,73 Kč + za platební služby 20 Kč, měsíční paušál pro telefonní [číslo] ve výši 334,13 Kč a pevný internet 354,54 Kč. Ohledně poměrů žalovaného bylo zjištěno: 1) ze zprávy Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 2.11.2021, že žalovaný je klientem sociální kurátora, jeho adresa trvalého bydliště je pouze úřední, přičemž dle sdělení klienta tento žije již 15 let v lese, v současné době by měl být v evidenci úřadu práce a měl by pobírat dávky hmotné nouze; 2) ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečen ze dne 3.11.2021, že ČSSZ neeviduje otevřený pojistný vztah žalovaného u zaměstnavatele, 3) ze zpráv Úřadu práce ČR ze dne 26.11.2021 a 29.11.2021 ve spojení se seznamem vyplacených dávek, že žalovaný je od 23.8.2021 veden jako uchazeč o zaměstnání, přičemž žádost o podporu v nezaměstnanosti nebyla podána; žalovanému byla poskytnuta mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením dne 23.8.2021 v celkové výši 1 000 Kč (600 Kč poukázka na nákup zboží nebo služeb a částka 400 Kč v hotovosti); žalovanému je dále počínaje měsícem září 2021 poskytován příspěvek na živobytí v měsíční výši 3 860 Kč. 7. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 8. Podle ust. § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 9. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 10. Podle ust. § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 11. Podle ust. § 923 odst.1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 12. Mezi účastníky není žádného sporu, že žalovaný je otcem žalobkyně a tedy dnem jejího narození mu vůči ní vznikla i vyživovací povinnost ve smyslu současného ust. § 910 a § 911 o.z., následně stanovena i shora označenými soudními rozhodnutími. Soud se tedy s ohledem na shora citovanou právní úpravu (ust. § 923 odst. 1 o.z. bylo použito analogicky i pro zletilé dítě, neboť speciální úprava týkající se možnosti změny či zrušení vyživovací povinnosti u zletilého dítěte není dána) zabýval tím, zda v daném případě došlo k takové změně poměrů, a to ať již na straně žalobkyně, žalovaného či matky, která by odůvodňovala žalobkyní navržené zvýšení výživného. Po provedeném dokazování však dospěl k závěru, že po nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30.4.2001, č.j. P 57/2001-31, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12.9.2001, 25 Co 263/2001-51, sice nepochybně došlo k podstatným změnám na straně obou účastníků, a to již s ohledem na značnou dobu, která od tohoto rozhodnutí uplynula, důvody pro změnu tohoto rozhodnutí však nebyly shledány. V této souvislosti soud zejména předesílá, že žalobkyně v rámci podané žaloby své poměry řádně a v úplné podobě nedoložila, přičemž k jednání soudu dne 7.12.2021 se nedostavila; soud jí proto nemohl poskytnout poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) tak, aby mohl být tento nedostatek zhojen. Z předloženého potvrzení o studiu je sice patrné, že žalobkyně byla ve školním roce 2020 2021 studentkou 6. ročníku [anonymizováno], nicméně vzdělání na školském zařízení tohoto typu je zpravidla šestileté, není tak zřejmé, zda již žalobkyně aktuálně nabyla schopnosti sama se živit či nikoli (§ 911 o.z.). V řízení bylo naopak shledáno, že poměry žalovaného jsou dlouhodobě velmi špatné, žalovaný je nezaměstnán, odkázán na pomoc úřadů, jeho jedinými příjmy jsou dávky státní sociální podpory, navíc ve velmi nízké výši. Žalovaný má základní vzdělání, nemá vyřešenou ani otázku svého bydlení, zdržuje se na různých adresách, někdy i v lese, v současné době je na ubytovně placené Úřadem městské části [obec a číslo]. Žalovaný poukazoval i na svůj nepříznivý zdravotní stav – onkologickou diagnózu, tuto však nijak nedoložil s tím, že veškerou dokumentaci vyhodil. Žalovaný neplní dlouhodobě svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni ani co do původně stanoveného výživného ve výši 1 000 Kč měsíčně. Byť se jedná o počínání evidentně nesprávné a nezákonné, když žalobkyně byla po celou dobu své nezle