18 C 28/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 31. 8. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], pomocí webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 1. 2. 2019 na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 4. 2019. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1.2021. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaný nereagoval na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dle listiny označené jako smlouva o podnikatelském úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], žalovanému označenému jménem a příjmením, IČO, adresou sídla, e-mailem a telefonním číslem poskytnout krátkodobý bezúčelový nezajištěný úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnutý úvěr splatit ve dvou splátkách po 5 000 Kč splatných 1. 3. 2019 a 1. 4. 2019. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Předložená smlouva není žalovaným nijak potvrzena. Právní předchůdkyně žalobkyně učinila dne 1. 2. 2019 ve prospěch účtu č. [bankovní účet] platbu ve výši 10 000 Kč. Účet č. [bankovní účet] náleží žalovanému. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 5. 2021. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 16. 5. 2021 zaslanou žalovanému téhož dne. Soud neučinil žádná pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění z důkazu provedeného všeobecnými obchodními podmínkami. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Žalobkyně i její zástupce se z ústního jednání omluvili, čímž se připravili o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), o povinnosti tvrzení ohledně procesu uzavření smlouvy a s ní související povinností důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Za shora uvedeného stavu žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovaný se zněním smlouvy, jak ji soudu žalobkyně předložila, seznámil a souhlasil s jejím obsahem. Z předložené listiny označené jako smlouva o úvěru nijak neplyne, že by žalovaný projevil vůli být danými ustanoveními vázán. Soud nemá za prokázané, že by byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jak tvrdila žalobkyně. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. V řízení bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaný ničeho nevrátil, a proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do celé částky jistiny představované bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po výzvě žalobkyně k zaplacení dluhu odeslané žalovanému 16. 5. 2021 (v souladu s § 573 o. z. se má za to, že zásilka byla žalovanému doručena třetím pracovním dnem, tj. dne 19. 5. 2021). Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za období od od 2. 4. 2019 do 19. 5. 2021) soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož žalobě nebylo vyhověno pouze v části příslušenství, což nemá vliv na nárok na náhradu nákladů řízení, který se odvíjí od úspěchu či neúspěchu v předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.