21 C 7/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 485 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tvrzením, že žalovaný jako držitel televizního přijímače a tedy poplatník televizního poplatku byl zařazena do příslušné evidence ode dne 15. 4. 2019, kdy v tento den mu byl zároveň účtován první poplatek. Žalovaný nedostál své povinnosti platit televizní poplatky a zůstal žalobkyni dlužen za období od února 2020 do prosince 2020 částku v celkové výši 1 485 Kč. Žalobkyně vyzvala písemně žalovaného, aby uhradil dlužnou částku, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnil. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat po žalovaném úrok z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení, tedy od 16. 2. 2020, s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne podání žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný se na výzvu nevyjádřil, měl soud za to, že souhlasí (ust. § 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku a ode dne 15. 4. 2019 byl povinen hradit televizní poplatek, vždy k 15. dní v měsíci, včetně měsíce duben 2019 (zjištěno ze sdělení o přihlášení ze zákona ze dne 28. 8. 2019). Žalovaný na televizních poplatcích v období od února 2020 do prosince 2020 nezaplatil celkem částku 1 485 Kč, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě (zjištěno z upomínky k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 8. 3. 2021 a doručenkou). Žalovaný nesporuje, že dlužnou částku neuhradil. 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovanému vznikla na základě přihlášení poplatníka televizního poplatku povinnost hradit televizní poplatek. Žalovaný za období od února 2020 do prosince 2020 nehradil tento poplatek řádně a včas, a proto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku. 6. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon“) činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Žalovaný je držitelem televizního přijímače, a proto je v souladu s ust. § 7 odst. 2 zákona poplatníkem televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí v souladu s ust. § 6 zákona částku 135 Kč měsíčně, tento poplatek je žalovaný dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona povinen platit měsíčně, a to nejpozději patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Jelikož žalovaný v období od ledna 2020 do října 2020 nezaplatila poplatky v celkové výši 1 485 Kč, rozhodl soud tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 8. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, proto soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) ve spojení s ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala a jeho celková výše tedy činí 168,09 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálním náhradám po 100 Kč dle §2 vyhl. 254/2015. Sb.. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za odměnu za zastupování advokátem, neboť se v tomto případě nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Jelikož se v případě žalobkyně jedná o subjekt, který je financován z televizních poplatků stanovených zákonem a žalobkyně se tak na poli svého působení těší výsadnímu postavení, je třeba na žalobkyni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Ve výše uvedené věci se jedná o spor o bagatelní částku, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně disponuje právním úsekem, a je tedy personálně vybavena pro řešení právních sporů. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v tomto sporu zastoupena advokátem, což je jejím právem, nelze za této situace na žalovaném spravedlivě žádat, aby žalobkyni takto vzniklé náklady řízení plně hradil (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11). Proto soud přiznal žalobkyni pouze právo na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka a nikoliv odměnu za zastupování advokátem.