24 C 167/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 4. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 5 617,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 2. 2020, č. j. 2 T 182/2019-106, v právní moci dnem 29. 5. 2020, byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil mj. tím, že v období od 2. 12. 2018 do 3. 12. 2018 užil k neoprávněným platbám platební kartu [anonymizováno] [číslo] vydanou žalobcem klientovi [jméno]. [příjmení], čímž způsobil žalobci škodu ve výši 5 617,50 Kč, neboť žalobce vrátil neoprávněně vybranou žalovanou částku klientovi [jméno]. [příjmení] na jeho účet. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení žalované částky spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí žalovanému stanovené lhůty k plnění až do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu (doručenou mu do vlastních rukou dne 30.8.2021) proti tomuto postupu nic nenamítal, má se proto za to, že s ním souhlasil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Zdejší soud předně dovodil svou mezinárodní pravomoc (příslušnost) v této věci dle Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s., jímž byla vyhlášena Smlouva ČR s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dle jejíhož čl. 49 platí, že odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody (odst. 1 věta první). Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použití v souladu s odstavcem 1 tohoto článku (odst. 2) 6. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 2. 2020, č. j. 2 T 182/2019-106 pravomocným dne 29. 5. 2020, byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil mj. tím, že měl při sobě, ve své peněžence, platební kartu [anonymizováno] [číslo] vydanou žalobcem a náležící klientovi [jméno]. [příjmení], přičemž tuto platební kartu v období od 2. 12. 2018 v 21:26:41 do 3. 12. 2018 v 08:05 hodin užil k neoprávněným platbám, čímž způsobil faktickou škodu ve výši 5 617,50 Kč (zjištěno z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 2 T 182/2019-106). Žalobce vrátil takto neoprávněně vybranou částku 5 617,50 Kč klientovi [jméno]. [příjmení] na jeho účet (zjištěno z výpisu účtu [jméno]. [příjmení]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné žalované částky z titulu škody způsobené trestným činem (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 1. 4. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Civilní soud je vázán rozhodnutím trestního soudu v otázce naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu. Rozsah vázanosti je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí o náhradě škody. Protože rozhodnutí o tom, že byl spáchán trestný čin, v sobě zahrnuje i posouzení subjektivního vztahu pachatele ke svému jednání a k jeho následkům, znamená takové rozhodnutí ve vztahu k postiženému pachateli vždy konstatování jeho zaviněného protiprávního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3688/2020). Žalovaný se tak vlastním zaviněním dopustil protiprávního jednání, čímž zasáhl do absolutního vlastnického práva žalobce, je proto povinen nahradit škodu, kterou svým jednáním způsobil. Žalobce přitom v řízení prokázal, že škoda vznikla ve výši 5 617,50 Kč, když tyto finanční prostředky nahradil klientovi [jméno]. [příjmení], naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že škodu včetně příslušenství již nahradil, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 000 Kč, když žalobce náhradu dalších nákladů řízení výslovně nepožadoval. 9. Lhůty k plnění byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.