24 C 180/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 10. 3. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 7 633,53 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala peněžní prostředky v konečné výši 11 633,53 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaná zavázala ve sjednané lhůtě, tj. nejpozději do 14. 6. 2020, vrátit, což však neučinila řádně a včas, když po zohlednění dílčích plateb činí dosud dlužná částka splatná dne 14. 6. 2020 částku 7 633,53 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení od data následujícího po splatnosti dlužné pohledávky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a, § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky až do úvěrového limitu 80 000 Kč, vyčerpané finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 14. 6. 2020 (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou z dané smlouvy o úvěru postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 8. 2021). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné žalované částky (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 13. 8. 2021, podacího archu). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované finanční prostředky, které se žalovaná v dohodnuté lhůtě a výši zavázala vrátit, což však neučinila. Žalobce přitom v řízení prokázal, že finanční prostředky žalované právní předchůdce žalobce poskytl (v konečné vyčerpané dlužné výši po započtení dílčích plateb 7 633,53 Kč), naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že úvěr včetně příslušenství uhradila, to však žalovaná neučinila, a soud proto žalobě vyhověl. K postoupení pohledávky na žalobce přitom platně došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Při určení výše nákladů řízení přitom soud postupoval podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobce desítky žalobních návrhů na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.