24 C 217/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 24. 2. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 29. 6. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 759 Kč ve sjednané lhůtě, tj. do 25. 7. 2016, což však neučinil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ač byl o zaplacení upomínán. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného částku 13 439 Kč, žalobce se však rozhodl požadovat pouze jistinu ve výši 3 000 Kč, poplatek ve výši 739 Kč, administrativní poplatek za odesílání upomínek ve výši 1 600 Kč a příslušenství, částečně kapitalizované částkou 485,65 Kč, tj. celkem 5 844,65 Kč s příslušenstvím. Žalobce proto požaduje zaplacení této dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne 7. 9. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a, § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]), uzavřel se žalovaným dne 29. 6. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit i se sjednaným poplatkem do 25. 7. 2016, administrativní poplatek při odeslání 1. upomínky byl ujednán částkou 850 Kč; při odeslání 2., 3. a 4. upomínky částkou 250 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] výpisu z účtu prokazující čerpání úvěru). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, podacího archu). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě žalované dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 12. 8. 2016, 3. 8. 2016, předžalobní upomínky ze dne 4. 2. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný spolu se sjednanými poplatky v dohodnuté lhůtě zavázal vrátit, což však neučinil, účastníci dále ujednali poplatky za odesílání upomínek ve výši uvedené shora. Žalobce tedy v řízení prokázal, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že úvěr včetně příslušenství (tj. celkovou částku ve výši dlužné neplacené jistiny 3 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 359 Kč a poplatky za upomínání ve výši 850 Kč za první upomínku a 3x 250 Kč za další 3 upomínky) uhradil, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. K postoupení pohledávky na žalobce přitom platně došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. (v části kapitalizovaných ve výši 485,65) až do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) po 200 Kč a 1 úkon (jednoduchá výzva k plnění) po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 968 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.