24 C 271/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 24. 5. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] využila u žalobce lékařskou pohotovostní službu, v důsledku čehož vznikla žalované, povinnost zaplatit žalobci regulační poplatek ve výši 90 Kč podle ust. § 16a zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v tehdy platném znění. Poplatek žalobce žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] [variabilní symbol], splatným dne 22. 9. 2018. Žalovaná nadto tento dluh dne 14. 9. 2018 písemně uznala. Žalobce žalovanou k zaplacení vyzval, ta však na tuto výzvu nijak nereagovala a svůj dluh neuhradila. Žalobce proto požaduje zaplacení zbývající dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud proto věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaná na výzvu soudu nevyjádřila. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištění skutkový stav je, že žalobce vyúčtoval žalované za poskytnutí pohotovostní služby dne [datum] regulační poplatek ve výši 90 Kč splatný dne 22. 9. 2018, tento svůj dluh žalovaná téhož dne písemně uznala co do důvodu a výše (zjištěno z faktury [číslo] uznání dluhu ze dne 14. 9. 2018). Žalobce žalovanou k zaplacení této dlužné částky před podáním žaloby vyzval (zjištěno z výzvy ze dne 22. 11. 2018, předžalobní upomínky ze dne 6. 4. 2021, poštovních podacích archů). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by nárokovanou částku žalobci zaplatila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 16a odst. 1 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném k 14.9.2018, podle kterého je pojištěnec povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve stanovené výši. Žalobce poskytl žalované zdravotní služby, žalovaná za to však neuhradila zákonný regulační poplatek v žalované výši, přičemž tento svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznala ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a ani v tomto řízení jej nijak nesporovala, resp. ani netvrdila, že by v době uznání dluh neexistoval. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka podle ust. § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve výši 100 Kč, tj. celkem 600 Kč. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.