24 C 309/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 500 Kč spolu s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 911,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 727,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 29. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostními inkaso splátkami ve výši 4 000 Kč prostřednictvím 60 pravidelných týdenních splátek po 300 Kč, s poslední splátkou splatnou 22. 2. 2020, což však nečinil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku ve výši 15 500 Kč neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně příslušenství uvedeného výše. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne 29. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 8 000 Kč, prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 300 Kč, sjednaný úrok činil 32,15 % ročně (zjištěno ze smlouvy [číslo] karty zákazníka). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, podacího archu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v žalované výši včetně aktuálního kapitalizovaného příslušenství plynoucí z výše uvedené úvěrové smlouvy (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by celkovou dlužnou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když v řízení bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit, což však neučinil. Žalobce má proto právo na zaplacení dlužné částky plynoucí ze smlouvy o úvěru ve výši 15 500 Kč včetně smluvních úroků (jak byly v části kapitalizovány), když žalovaný požaduje úrok ve výši 18,96 % ročně, tedy nižší než jaký byl ujednán, přičemž k postoupení této pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce došlo platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobce tedy v řízení prokázal výši dlužné částky, jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaný naopak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když požadované úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z., když byly v části rovněž kapitalizovány. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 252 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.