24 C 314/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 19. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 379,44 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] na jejímž základě se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se za takto poskytnuté služby zavázal platit sjednané ceny dle vyúčtování žalobce. Žalovaný však neuhradil poskytnuté služby dle vyúčtování [číslo] ve výši 0,24 Kč, dle vyúčtování [číslo] ve výši 79,20 Kč a dle vyúčtování [číslo] ve výši 4 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky ve výši 4 379,44 Kč včetně zákonných úroků z prodlení a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovaným dne 19. 9. 2018 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky společnosti, a v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, za což se žalovaný zavázal řádně hradit sjednané ceny dle zaslaných vyúčtování (zjištěno z účastnické smlouvy [číslo] souhrnného přehledu služeb). Právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému za takto poskytnuté služby vyúčtování [číslo] ze dne 6. 11. 2018 na částku 0,24 Kč splatnou dne 20. 11. 2018, vyúčtování [číslo] ze dne 6. 12. 2018 a částku 79,20 splatnou dne 20. 12. 2018 a vyúčtování [číslo] ze dne 5. 3. 2019 na částku 4 000 Kč splatnou dne 19. 3. 2019, (zjištěno ze souhrnného přehledu služeb, vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky). Žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení dlužných částek dle vyúčtování včetně nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 8. 12. 2020, podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož žalobce uzavřel s žalovaným v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (dle zákona č. 127/2005 Sb.) inominátní smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému služby třetích stran, žalovaný však za to nezaplatil sjednanou cenu dle zaslaných vyúčtování v celkové výši 4 079,44 Kč a dále náklady na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný přitom uzavření smlouvy ani výši žalované částky plynoucí z vyúčtování nijak nesporoval. K postoupení pohledávky na žalobce přitom platně došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, a žalobce má proto kromě dlužné částky nárok i na požadované úroky z prodlení přiznané dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 1970 o.z., ode dne následujícího po splatnosti každé z dlužných faktur ([číslo] [číslo]). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.