25 C 29/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně, spol. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 2 000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do 8. 12. 2014. Žalovaný finanční prostředky do uvedeného dne nevrátil, ačkoli k tomu byl vyzván. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s tím, že ve věci bude rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 2 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 8. 12. 2014 (prokázáno smlouvou ze dne [datum]). Žalovaná částka byla převedena na účet žalovaného (zjištěno z výpisu z účtu věřitele). Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 17. 3. 2020). 4. Dle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., což žalovaný nijak nesporoval. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 8. 12. 2014, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.