25 C 406/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 060,44 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná byla v době od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2018 účastníkem telefonní stanice [číslo] v době od 16. 1. 2018 do 15. 4. 2018 účastníkem telefonní stanice [číslo]. Žalobkyně dále poskytla žalované set-top-box k poskytování služeb [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně vystavila žalované faktury za poskytnuté služby, které žalovaná neuhradila, ani přes zaslanou upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí služeb, na základě které byla žalovaná účastníkem telefonní přípojky [číslo] užívala služby televize [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za užívání těchto služeb se žalovaná zavázala hradit vyúčtovanou částku v hotovosti formou poštovních poukázek (zjištěno z účastnické smlouvy). Žalobkyně vyúčtovala poskytnuté služby fakturami na částku 4 060,44 Kč (zjištěno z faktur). Žalobkyně zrušila poskytování služeb žalované, o čemž jí informovala dopisem ze dne 3. 6. 2014. Žalovaná byla o úhradu platebních služeb vyzývána pokusem o smír. 4. Dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala hradit za poskytnuté služby vyúčtovanou částku. To však žalovaná neučinila, když cenu služeb podle vyúčtování neuhradila v době splatnosti, což nesporovala, a proto jí soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit. Žalovaná se dostala se splněním dluhu do prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z., a žalobkyni tak vzniklo právo též na úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.