26 C 135/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 212 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo jeho účtu, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobkyni bezhotovostně na její bankovní účet. Žalobkyně dle bodu 4.5 smlouvy zasílala žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalované zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalované. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 849 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 0 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 212 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] distančním způsobem (za použití prostředků komunikace na dálku) uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání úvěr do výše 2 000 Kč, a to opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, zatímco žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu s úroky ve výši 20 % měsíčně řádně a včas splácet, a to v měsíčních splátkách ve výši 1/3 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však ve výši 300 Kč, pokud je částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky úvěru rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Dále se žalovaný smlouvou o úvěru zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru s tím, že tento se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované, a pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části i smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dní prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení žalované a zároveň s tím, že smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 smlouvy o úvěru se v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu žalobkyně) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Podle čl. 6 věty druhé a třetí smlouvy o úvěru v případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně; úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru poskytovala peněžní prostředky, přičemž ke dni [datum] činila celková dlužná částka 9 212 Kč (prokázáno výpisem k revolvingovému úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobkyní vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 9 212 Kč, přičemž neuhrazený jistina činila částku 9 212 Kč, což žalovaný nesporoval (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum], poštovním podacím archem). Žalovaný nesporoval, že žalovanou částku žalobkyni dosud neuhradil, přestože byla žalobkyní k její úhradě vyzván. 4. Podle [číslo] zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla distanční