31 C 331/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 30.6.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 111 995,50 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný a původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 29.1.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto banka využila svého práva a úvěr zesplatnila dne 20.2.2021. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2021. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 111 995,50 Kč sestávající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 110 237,50 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 1 758 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 768,20 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 160594/2021-9 ze dne 19.8.2021 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne 29.1.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,90%, který se zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 109 Kč a to nejpozději do 8.2.2027 (prokázáno smlouvou) Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzvala. (prokázáno poslední výzvou ze dne 19.1.2021) V důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy banka dne 20.2.2021 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 20.2.2021 a podacím listem) Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.5.2021 (prokázáno smlouvou, oznámením o postoupení pohledávky) Žalovaný dluží žalobkyni částku 111 995,50 Kč (prokázáno výpisem pohybů na účtu) Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 17.5.2021 a podacím archem). 6. Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. 7. Podle ust. 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 120 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což však nečinil, proto banka využila svého práva a úvěr dopisem ze dne 20.2.2021 zesplatnila. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 111 995,50 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 110 237,50 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 758 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 768,20 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 824,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 480 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 995,50 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 640 Kč ve výši 3 704,40 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.