31 C 583/2020-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 23.9.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 400 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 15.12.2016 provedla odtah motorového vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní a dne 16.12.2016 bylo vyzvednuto žalovaným. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč a částkou 500 Kč za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti. Žalovaný dne 16.12.2016 uznal co do důvodu a výše dluh ve výši 2 400 Kč a zavázal se jej uhradit nejpozději do 30 dnů od podpisu uznání, tj. nejpozději do 15.1.2017. Žalovaný dlužnou částku přes výzvu žalobkyně nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 238736/2020-12 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 15.12.2016 provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka] z ulice U [anonymizováno] 25, [obec a číslo], na střežené parkoviště. Vozidlo bylo žalovaným vyzvednuto dne 16.12.2016 Cena za odtah činí 1 900 Kč a parkovné 500 Kč, celkem 2 400 Kč (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalovaný dne 16.12.2016 žalovanou částku uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji žalobkyni zaplatit do 15.1.2017 (prokázáno uznáním dluhu ze dne 16.12.2016). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 9.8.2017, předžalobní výzvou ze dne 14.9.2020). Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil podle ust. 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, přesto dlužnou částku ve výši 2 400 Kč žalobkyni nezaplatil a tím se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku a je proto povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku i s úroky z prodlení. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.