42 C 477/2020-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 24.9.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 2 000 Kč s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované dne 1.2.2016 poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku do 14 dní od data poskytnutí zápůjčky. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2017 postoupil původní věřitel pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalovaná zápůjčku nevrátila a to ani přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. 42C 477 2020 vyzvány, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že původní věřitel žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit do 14 dní od data poskytnutí zápůjčky (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku poskytla dne 1.2.2016 (prokázáno výpisem z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu vyzvala (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10.1.2019 a podacím archem). 7. Podle ust. [číslo] zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. [příjmení] smlouvy o zápůjčce není zákonem nijak předepsána, může se jednat také o ústní dohodu. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se tuto částku zavázal vrátit do 14 dní ode dne poskytnutí, tj. od 1.2.2016, což však neučinila. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.