5 C 368/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o osobní kartě [číslo] jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Podmínky ke služebním a korporátním kreditním kartám. Na základě smlouvy mohla žalovaná čerpat prostřednictvím karty úvěr až do výše 200 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit úrokem ve výši 17 % p. a., přičemž roční úroková sazba se mohla změnit v souladu s podmínkami. Ke změně roční úrokové sazby došlo s účinností od [datum] na sazbu 18 % p. a. a dále s účinnosti od [datum] na sazbu 19,99 % p. a. Vyčerpanou jistinu úvěru se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru, minimálně ve výši 100 Kč. Přestože žalovaná čerpala prostřednictvím své kreditní karty úvěr od žalobkyně, porušila podmínky smlouvy a nedodržela své povinnosti. Žalobkyně proto od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila. Smlouva zanikla dnem doručení oznámení o odstoupení od Smlouvy – tj. dne [datum]. Žalovaná po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradila. Celková dlužná částka se ke dni [datum] skládala z jistiny ve výši 44 530,03 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 6 483,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 391,83 Kč, úroku z úvěru ve výši 19,99 % p. a. z jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně o úhradu dlužných částek vyzývala žalovanou naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o služební kreditní kartě [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do celkové výše 200 000 Kč. Součástí této smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky ke služebním kreditním kartám. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru, minimálně ve výši 100 Kč, úrok byl sjednán ve výši 17 % ročně a jeho výše se mohla měnit (prokázáno smlouvou o služební kreditní kartě [číslo] Všeobecnými obchodní podmínky a Podmínkami ke služebním kreditním kartám). Ke změně úrokové sazby došlo naposledy s účinností od [datum] na sazbu 19,99 % ročně (prokázáno jednotlivými oznámeními [právnická osoba]). Žalovaná úvěr čerpala, avšak nesplácela jej řádně a včas, dlužná činila na jistině 44 530,03 Kč (prokázáno historickým výpisem). Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovanou žalobkyně od smlouvy odstoupila, a zároveň snížila úvěrový limit na částku 44 530,03 Kč (prokázáno odstoupením od smlouvy o služební kreditní kartě ze dne [datum] a oznámením o snížení úvěrového limitu ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] (výzvou k úhradě dluhu a podacím archem). 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Ve smyslu tohoto ustanovení soud pro právní posouzení této věci použil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen“ obč. zák.“). 5. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 obch. zák. lze za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. 6. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 7. Žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely ve smyslu § 497 a násl. obch. zák., smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit čerpaný úvěr společně se sjednaným úrokem (19,99 % ročně) prostřednictvím pravidelných splátek. Zatímco žalobkyně žalované úvěr v požadované výši poskytla, žalovaná svou smluvní povinnost porušila, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Proto ze strany žalobkyně došlo odstoupení od smlouvy. Jelikož žalovaná do dnešního dne přes výzvu žalobkyně dlužné částky neuhradila, ocitla se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitých závazků a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle jistiny taktéž úrok z prodlení v kapitalizované a zákonné výši. 8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 4 008 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 830 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a nakonec daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.