6 C 1/2020-187 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu ručitelského prohlášení žalovaného ze dne [datum], kterým byl zajištěn závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (dále jen„ společnost“) dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru k financování vozidla [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]) [anonymizováno] [anonymizováno], [VIN kód]. Pro případ, že by existence smluvního ručení nebyla prokázána, se žalobkyně domáhala shora uvedené částky z titulu ručení zákonného, kdy žalovaný ručí za závazky společnosti, které nemůže společnost zcela plnit v důsledku vlivu žalovaného jako většinového společníka společnosti či jako její ovládající osoby. Dále k tomu uvedla, že žalovaný nejednal při výkonu funkce jednatele společnosti s péčí řádného hospodáře. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že podpis na předmětném ručitelském prohlášení není podpisem žalovaného. 3. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav: Pravost podpisu na ručitelském prohlášení nelze objektivně určit. Nelze přesně určit, zda se jedná o rámcový padělek napodobeného charakteru vyhotovený na základě paměti, nebo o úmyslně pozměněnou variantu pravého podpisu žalovaného. Zkoumaný podpis má nízkou rezistenci vůči napodobení a nelze jej ztotožnit, a to navzdory velkému množství srovnávacích materiálů (prokázáno znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] a výslechem tohoto znalce). 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 5. V řízení nebylo dostatečně prokázáno, že by žalovaný učinil vůči žalobkyni ohledně shora uvedené smlouvy prohlášení ručitele ve smyslu § 2018 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný podepsal takovéto prohlášení dne [datum], žalovaný naproti tomu tvrdil, že toto prohlášení nepodepsal. Znaleckým zkoumáním se nepodařilo pravost podpisu určit. 6. Soud se v řízená nezabýval otázkou případného zákonného ručení žalovaného za závazky společnosti, které nemůže společnost zcela plnit v důsledku vlivu žalovaného jako většinového společníka společnosti či jako její ovládající osoby, jak bylo tvrzeno žalobkyní, neboť žalobkyně neposkytla žádná tvrzení, ani žádné důkazy, týkající se neschopnosti společnosti plnit závazky vůči žalobkyni, ani ohledně příčinné souvislosti mezi touto neschopností a případným ovlivněním žalovaným ve smyslu § 71 odst. 3 z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Soud k tomu podotýká, že tvrzení, že žalovaný jako jednatel společnosti nejednal s péčí řádného hospodáře je v této věci irelevantní, když rozhodné jsou skutečnosti právě uvedené. Poučení o nedostatcích skutkových tvrzení, důkazních návrhů a o způsobu jejich doplnění dle § 118a odst. 1, 3 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád nebylo žalobkyni poskytnuto, neboť se bez omluvy nedostavila k jednání, ačkoli k němu byla řádně a včas předvolána. Dobrodiní poučení se přitom dostává jen účastníkům, kteří se jednání účastní (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 7. Ze všech shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný a společnost zaplatili částku 471 799 Kč s 0,1 % úrokem z prodlení denně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jednoho zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého (o nároku vůči společnosti bylo již dříve rozhodnuto samostatně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 8. O nákladech řízení žalovaného soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch a soud mu proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v podobě odměny advokáta za 13 úkonů právní služby po 10 220 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum] [datum], [datum]) dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 13 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, a k tomu náhrada 21% DPH ve výši 28719,60 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tedy částku ve výši 165 479,60 Kč k rukám právního zástupce žalovaného (§149 odst. 1 o.s.ř.). 9. O náhradě nákladů řízení státu, spočívajících v nákladech znaleckého posudku, soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to podle jeho výsledku. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.