10 C 222/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26.4.2022 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 24.6.2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně příslušenství zavázal vrátit do 24.7.2020, což však ani částečně neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dluh žalovaného činí jistinu ve výši 12 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 664 Kč a náklady na vymáhání ve výši 150 Kč, a nebyl uhrazen ani na základě upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 24.6.2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný včetně příslušenství zavázal vrátit do 24.7.2020 (prokázáno smlouvou o úvěru, podmínkami, formulářem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu, dokladem o úplatě). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván (prokázáno upomínkami, předžalobní upomínkou, podacím archem). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky příslušenství ve sjednané lhůtě vrátit, což však neučinil řádně a včas. Dluh žalovaného činí jistinu ve výši 12 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 664 Kč a náklady na vymáhání ve výši 150 Kč a dále příslušenství. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. když neshledal důvod k jejímu prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 2 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 a s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř. a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 2 252 Kč a byly přisouzeny v prodloužené pariční lhůtě 30 dní (ust. § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).