10 C 253/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 10.5.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 5 411 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 6.10.2021 došlo k poškození parkovacího zařízení žalobkyně zaměstnancem žalované. Náklady na opravu byly vyčísleny na částku 32 640 Kč, pojistné plnění však činilo pouze 27 229 Kč. Rozdíl ve výši 5 411 Kč žalovaná dosud ani na výzvu žalobkyně neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že náklady na opravu parkovacího zařízení činily 32 640 Kč (prokázáno fakturou). Výše pojistného plnění činila 27 229 Kč (prokázáno sdělením výše pojistného plnění). Žalobkyně žalovanou k zaplacení nárokované částky opakovaně vyzvala (prokázáno upomínkami včetně dokladu o odeslání). Po právní stránce soud věc posoudil jako náhradu škody dle § 2894 a násl. občanského zákoníku. Tím, že žalovaná poškodila parkovací zařízení žalobkyně, byla povinna uhradit jí náklady na jeho opravu, které nebyly kryty pojistným, což však ani na výzvy žalobkyně neučinila. Proto soud žalobě vyhověl. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 600 Kč, které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).