10 C 308/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27.6.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 14 672 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, když tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Za odebrané množství elektřiny za období od 12.6.2020 do 8.2.2022 vystavila žalobkyně žalované faktury znějící na celkovou částku 33 312 Kč, na které žalovaná uhradila pouze 18 640 Kč, částka 14 672 Kč zůstává i přes upomínku neuhrazena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce elektřiny dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa] (prokázáno smlouvou o dodávce elektřiny). Za odebrané množství elektřiny za období od 12.6.2020 do 8.2.2022 vystavila žalobkyně žalované faktury znějící na celkovou částku 33 312 Kč (prokázáno fakturami). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkami, podacím archem). Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Tím, že žalobkyně žalované v žalovaném období dodala předmět smlouvy (elektřinu), vznikla žalované povinnost žalobkyni za jeho dodávku zaplatit vyúčtovanou částku, tuto povinnost však nesplnila, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výše příslušenství je dána § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 800 Kč a dvěma náhradami hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).