10 C 375/2022-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16.6.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 26 066 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, když tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Za odebrané množství elektřiny za období od 28.8.2020 do 23.9.2021 vystavila žalobkyně žalované faktury znějící na celkovou částku 30 566 Kč, na které žalovaná uhradila pouze 4 500 Kč, částka 26 066 Kč zůstává i přes upomínku neuhrazena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce elektřiny dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa] (prokázáno smlouvou o dodávce elektřiny). Za odebrané množství elektřiny za období od 28.8.2020 do 23.9.2021 vystavila žalobkyně žalované faktury znějící na celkovou částku 30 566 Kč (prokázáno fakturami). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkami, podacím archem). Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Tím, že žalobkyně žalované v žalovaném období dodala předmět smlouvy (elektřinu), vznikla žalované povinnost žalobkyni za jeho dodávku zaplatit vyúčtovanou částku, tuto povinnost však nesplnila, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výše příslušenství je dána § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 043 Kč a dvěma náhradami hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 243 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).