15 C 243/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že v souladu s ust. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zjistila, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], přičemž vozidlo nemělo v období od 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019, tedy 78 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvku ke dni 19. 4. 2020. Žalovaná svou povinnost ve výzvou stanovené lhůtě nesplnila a ani neprokázala, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaná nesplnila podmínky žalobkyně a do dnešního dne neuhradila nic z dlužné částky ani po upomínce žalobkyně, jíž v souvislosti s upomínáním žalovaného vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 708 Kč je požadován za období od 20. 4. 2020 do zaplacení. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 3. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka]. Vozidlo nemělo v období od 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019, tedy 78 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 5. 3. 2020, jež se stal splatným ke dni 19. 4. 2020. Dále žalobkyně zaslala žalované další dvě upomínky k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku, stejně jako následnou předžalobní upomínku ze dne 8. 2. 2022. Žalobkyni tak vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku nezaplatila (prokázáno údaji o vozidle, výzvou k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínkou k úhradě, předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání). 6. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve jehož § 4 odst. 1 je uvedeno, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona, jež se dle § 4 odst. 3 cit. zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba ve smyslu § 4 odst. 3 cit. zákona byla určena podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 7. Žalovaná je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, nákladního automobilu jiného než podle písm. r) vyhlášky č. 205/1999 Sb., s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka]. Vozidlo nemělo v období od 12. 10. 2019 do 28. 12. 2019, tedy 78 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 78 dní, celkem 6 708 Kč a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši 300 Kč. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a uvedených ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. 8. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 008 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a neshledal důvod pro její prodloužení.