15 C 294/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 22. 2. 2021 uzavřena zasílatelská smlouva na dobu neurčitou, na základě které se žalovaná zavázala hradit za zasílatelské služby poskytnuté žalobkyní ujednanou cenu vyčíslenou dle přílohy (ceníku) ke smlouvě s tím, že žalobkyně bude fakturovat vždy zpětně za každé fakturační období, které činí 1 měsíc. Za měsíc listopad 2021 vystavila žalobkyně žalované za poskytnuté služby fakturu [číslo] na částku 2 879,78 Kč se splatností dne 15. 12. 2021, kterou žalovaná ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 2 879,78 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky od 16. 12. 2021 do zaplacení a dále minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, byť byla k její úhradě žalobkyní vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání již v žalobě. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 2. 2021 zasílatelskou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala na základě objednávek žalované provádět pro žalovanou přepravu zásilek a žalovaná se za to zavázala hradit odměnu v souladu s dohodnutými podmínkami. Fakturační období bylo ujednáno měsíční. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala hradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (zjištěno ze zasílatelské smlouvy ze dne 22. 2. 2021 včetně přílohy – cenových podmínek a všeobecných podmínek doručování zásilek PPL). Žalovaná provedené zasílatelské služby za měsíc listopadu 2021 žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 15. 12. 2021 znějící na částku 2 879,78 Kč (zjištěno z faktury [číslo] včetně podrobného rozpisu zásilek). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení celkové žalované částky včetně smluvní pokuty kapitalizované ke dni odeslání předžalobní upomínky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 21. 7. 2022 včetně podacího archu). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila. 7. Podle ust. § 2471 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) se zasílatelskou smlouvou zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu. 8. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena zasílatelská smlouva ve smyslu ust. § 2471 obč. zák. a násl. Žalobkyně vykonala pro žalovanou zasílatelské služby, za což žalované v souladu se smlouvou vyúčtovala prostřednictvím faktury částku 2 877,78 Kč, se splatností 15. 12. 2021, kterou žalovaná přes opakované výzvy k úhradě nezaplatila. Soud na základě všech výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto ji vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobci přiznal i částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky podle ust. § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 877,78 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvod pro její prodloužení.