15 C 310/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. 4. 2018, na jejímž základě byla žalovaná odběratelem elektřiny v odběrném místě specifikovaném ve smlouvě. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala platit za odebranou elektřinu cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když celkově za období od 21. 12. 2018 do 11. 2. 2020 neuhradila řádně vyúčtování spotřeby elektřiny znějící na částku 3 200 Kč. S účinností ke dni 27. 5. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. K zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná žalobkyní písemně upomenuta, do dne podání žaloby nebyl dluh uhrazen. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Na základě listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. 4. 2018). Za spotřebovanou elektřinu v období od 21. 12. 2018 do 11. 2. 2020 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturu č. 2000002366 splatnou dne 15. 1. 2020 znějící (po zohlednění přijatých plateb) na částku 1 594,53 Kč a fakturu č. 2004412588 splatnou dne 26. 2. 2020 znějící na částku 1 192,81 Kč (zjištěno z faktur č. 2000002366 a č. 2004412588). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 13. 10. 2017 postoupena na žalobkyni s účinností od 27. 5. 2022, což bylo žalované oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky s oznámením o postoupení). Žalovaná dlužnou částku řádně nezaplatila, a proto ji žalobkyně písemně vyzvala k úhradě (zjištěno z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího archu). 7. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů („ EnergZ“), se smlouvou o dodávce elektřiny obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny zavazuje dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 22 odst. 1 písm. f) EnergZ pak jedním z účastníků trhu s elektřinou je zákazník. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jakožto zákazníkem, byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu citované právní úpravy obsažené v EnergZ, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa, a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. S účinností od 27. 5. 2022 byla smlouvou ze dne 13. 10. 2017 pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované zbývá za vyúčtovanou dodanou elektřinu zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 787,34 Kč, soud jí proto tuto povinnost uložil. 9. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dílčích částek vyplývá z výše uvedených faktur č. 2000002366 a 2004412588. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 787,34 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.