15 C 376/2022-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaná je s účinností od 2. 9. 2015 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaná v období od 1. 7. 2019 do 1. 6. 2022 nehradila předepsané rozhlasové poplatky dle čtvrtletní periodicity plateb a počtu přihlášených rozhlasových přijímačů, proto dne 24. 5. 2022 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobce eviduje za žalovanou dluh z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků ve výši 1 620 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 16. 7. 2019 do 30. 6. 2022 ve výši 239,49 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřil v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaná je poplatníkem rozhlasového poplatku za 1 rozhlasový přijímač se čtvrtletní periodicitou plateb (prokázáno výpisem z evidence rozhlasového poplatníka) a v období od 1. 7. 2019 do 1. 6. 2022 nezaplatila rozhlasový poplatek, celkem ve výši žalované částky (prokázáno přehledem dlužných předpisů poplatníka). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2022 včetně podacího archu), avšak žalovaná neuhradila ničeho. 7. Dle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon“) je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dle § 6 zákona činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Žalovaná je držitelem 1 rozhlasového přijímače dle citovaného § 3 odst. 1 zákona, a proto je povinna hradit žalobci rozhlasový poplatek ve výši dle § 6 zákona, tedy 45 Kč měsíčně. Žalovaná rozhlasové poplatky v období od 1. 7. 2019 do 1. 6. 2022 v celkové výši 1 620 Kč žalobci nezaplatila, soud jí proto tuto povinnost uložil. 9. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.