16 C 209/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [anonymizována dvě slova], [částka s příslušenstvím] s tím, že na základě dohody provedl žalovanému služby spočívající v měření [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], včetně dodání příslušenství a dopravy. Žalovaný se zavázal uhradit za tyto služby cenu stanovenou fakturou. Žalobce proto vystavil žalovanému následující faktury: fakturu [číslo] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum] a fakturu [číslo] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum]. Žalovaný však na předmětné faktury ničeho neuhradil, ačkoliv závazek opakovaně stvrdil dne [datum] a [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. 2. Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 209/2022-11, tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. rozsudku), a na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok III. rozsudku). V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud však opomněl v rámci svého rozsudku rozhodnout o požadavku žalobce na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Bylo proto přistoupeno k vyhlášení tohoto doplňujícího rozsudku dle ust. § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.s.ř.“). 3. Rovněž v tomto případě, a to s ohledem na tu skutečnost, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle tohoto ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř). Další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování, když na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav tak, jak již bylo uvedeno v rámci rozsudku ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 209/2022-11: 6. Žalobce na základě dohody provedl žalovanému služby spočívající v měření [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], včetně dodání příslušenství a dopravy. Žalovaný se zavázal uhradit za tyto služby cenu stanovenou fakturou. Žalobce proto vystavil žalovanému následující faktury: fakturu [číslo] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], a fakturu [číslo] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum] (prokázáno předmětnými fakturami). Žalovaný svůj dluh vůči žalobci z tohoto titulu nijak nepopíral, naopak jej několikrát písemně stvrdil jak ve formě e-mailové korespondence, tak svými podpisy pod inventurou závazků a pohledávek s ohledem na roční uzávěrku účetnictví (prokázáno inventurami závazků a pohledávek ze dne [datum] a [datum] a obsahem e-mailové zprávy ze dne [datum]) Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s doručenkou datové zprávy), doposavad však žalobci svůj dluh v celkové částce [částka] neuhradil, a to ani z části. 7. Podle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, který již byl v této podobě uveden v rámci rozsudku ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 209/2022-11, nicméně pro úplnost jej soud uvádí i v rámci tohoto doplňujícího rozsudku: Žalobce uzavřel s žalovaným inominátní smlouvu podle ust. § 1746 a násl. o.z. Uzavřením této smlouvy vznikl mezi žalobcem a žalovaným závazkový právní vztah, jehož obsahem byla povinnost žalobce vykonat pro žalovaného specifikované služby a závazek žalobce za tyto služby řádně zaplatit vyúčtování. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když objednané, provedené a následně fakturované služby žalobci dosud neuhradil. Soud proto žalovanému uložil uhradit žalobci částku v celkové výši [částka] (součet obou dosud neuhrazených fakturovaných částek [částka] + [částka]; výrok I. rozsudku zdejšího soudu ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 209/2022-11). Zároveň žalobu zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku co do částky [částka], kdy žalovaná jistina sestávající se z dlužných částek z obou faktur činí [částka] a nikoliv [částka] tak, jak bylo požadováno v rámci žaloby (výrok II. rozsudku zdejšího soudu ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 209/2022-11). 9. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] bylo poté soudem rozhodnuto tímto doplňujícím rozsudkem v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.