17 C 216/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 788,30 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu a dále dne 6. 11. 2019 smlouvu o zákaznické výhodě ke smlouvě o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně uhradit náklady za službu servis kotle, kterou si žalovaný objednal u [právnická osoba] [právnická osoba] Podmínkou uhrazení nákladů za službu ve smlouvě o zákaznické výhodě byl sjednán závazek žalovaného odebírat od žalobkyně nepřetržitě plyn po dobu 3 let od podpisu smlouvy. Žalovaný ukončil odběr plynu k 15. 1. 2020. V souladu s obchodními podmínkami má žalovaný povinnost uhradit náklady za objednanou službu, které žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 2 788,30 Kč, splatnou dne 25. 2. 2020. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvedl, že platební rozkaz byl vystaven na základě vědomě lživých tvrzení pracovníků Pražské plynárenské, avšak blíže se k věci nevyjadřoval. K výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, žalovaný uvedl, se žalovaný nijak věcně nevyjádřil (uvedl, že rozhodnutí OS pro Prahu 5 zcela nepodstatné a bude nucen zpracovat žalobu na ochranu osobnosti k Evropskému soudnímu dvoru). Soud tedy postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, podle kterého nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa a žalovaný se zavázal za tyto dodávky plynu hradit cenu dle ceníku žalobkyně (zjištěno ze smlouvy ze dne 30. 8. 2017). Dále účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zákaznické výhodě ke smlouvě o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zákaznickou výhodu spočívající v úhradě nákladů za servis kotle a žalovaný se zavázal odebírat od žalobkyně nepřetržitě plyn po dobu 3 let ode dne podpisu této smlouvy. V případě, že žalovaný přestane z jakéhokoliv důvodu od žalobkyně plyn odebírat, má žalobkyně právo po žalovaném požadovat úhradu nákladů, které za něj žalobkyně za provedenou službu zaplatila - čl. 3 smlouvy (zjištěno ze smlouvy ze dne 6. 11. 2019). Servis kotle provedla [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], za což vystavila zjednodušený daňový doklad na částku 2 999 Kč. Žalovaný požádal o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu (zjištěno z formuláře ze dne 22. 1. 2020). Žalobkyně vyfakturovala žalovanému úhradu opravy nebo montáže plynového spotřebiče fakturou [číslo] znějící na částku 2 788,30 Kč se splatností dne 25. 2. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 4. 5. 2020. Podle ust. § 72 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu ve smyslu cit. ust. § 72 odst. 2 energetického zákona a dále tzv. inominátní (nepojmenovaná) smlouva o zákaznické výhodě, na základě které žalobkyně pro žalovaného uhradila poskytnutí služby servisu kotle. Žalovaný však nedodržel smluvní ujednání, když požádal o ukončení smlouvy o dodávkách plynu, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny poskytnuté služby ve výši 2 788,30 Kč. Žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho, což v řízení nebylo sporováno, a proto mu soud povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost částky vyplývá z výše uvedené faktury. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.