CS · EN DE FR brzy

21 C 172/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2022:21.C.172.2022.1
Datum: 2022-09-20
Předmět: O zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 na
["peněžité plnění""poplatky rozhlasové a televizní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tvrzením, že žalovaný jako držitel televizního přijímače a tedy poplatník televizního poplatku splnil svou povinnost, když se přihlásil dne 1. 8. 2019 do příslušné evidence, kdy v tento den mu byl zároveň účtován první poplatek. Žalovaný nedostál své povinnosti platit televizní poplatky a zůstal žalobkyni dlužen za období od února 2020 do března 2022 částku v celkové výši 3 510 Kč. Žalobkyně vyzvala písemně žalovaného, aby uhradil dlužnou částku, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnil. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat po žalovaném úrok z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení, tedy od 16. 2. 2020, s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne podání žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný se na výzvu nevyjádřil, měl soud za to, že souhlasí (ust. § 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaný se přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku dne 1. 8. 2019 a byl povinen hradit televizní poplatek, vždy k 15. dní v měsíci, včetně měsíce únor 2020 (zjištěno ze sdělení o přihlášení ze zákona ze dne 21. 6. 2022). Žalovaný na televizních poplatcích v období od února 2020 do března 2022 nezaplatil celkem částku 3 510 Kč, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě (zjištěno z upomínky k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 4. 4. 2022 a doručenkou). Žalovaný nesporuje, že dlužnou částku neuhradil. 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovanému vznikla na základě přihlášení poplatníka televizního poplatku povinnost hradit televizní poplatek. Žalovaný za období od února 2020 do března 2022 nehradil tento poplatek řádně a včas, a proto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku. 6. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon“) činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Žalovaný je držitelem televizního přijímače, a proto je v souladu s ust. § 7 odst. 2 zákona poplatníkem televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí v souladu s ust. § 6 zákona částku 135 Kč měsíčně, tento poplatek je žalovaný dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona povinen platit měsíčně, a to nejpozději patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Jelikož žalovaný v období od února 2020 do března 2022 nezaplatil poplatky v celkové výši 3 510 Kč, rozhodl soud tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 8. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, proto soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) ve spojení s ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala a jeho celková výše tedy činí 442,09 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálním náhradám po 100 Kč dle §2 vyhl. 254/2015. Sb.. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za odměnu za zastupování advokátem, neboť se v tomto případě nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Jelikož se v případě žalobkyně jedná o subjekt, který je financován z televizních poplatků stanovených zákonem a žalobkyně se tak na poli svého působení těší výsadnímu postavení, je třeba na žalobkyni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12. Ve výše uvedené věci se jedná o spor o bagatelní částku, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně disponuje právním úsekem, a je tedy personálně vybavena pro řešení právních sporů. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v tomto sporu zastoupena advokátem, což je jejím právem, nelze za této situace na žalovaném spravedlivě žádat, aby žalobkyni takto vzniklé náklady řízení plně hradil (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11). Proto soud přiznal žalobkyni pouze právo na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka a nikoliv odměnu za zastupování advokátem.

Citovaná ustanovení

§ 6 (348/2005 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.